Lukův nový světelný meč, který Darth Vader v této alternativní verzi scény z filmu Návrat Jediho obdivuje, se chová poněkud méně jako filmové světelné meče a poněkud více tak, jak by se asi nějaký takový laserový paprsek doopravdy choval - to znamená, že jeho délka není ničím omezená a pokračuje teoreticky nekonečně daleko. Soudě podle rozruchu, který zapnutí světelného meče způsobilo v posledním panelu dnešního stripu, je to provázeno očekávatelnými nepříjemnostmi...

Mouseover text pak odkazuje na gama záblesk GRB 080319B, pozorovaný v roce 2008 astronomy. Tento gama záblesk byl neobvyklý tím, že ho bylo možné pozorovat i pouhým okem. Randall se snaží naznačit, že jeho původcem byl právě tento netradiční světelný meč Luka Skywalkera.

Skládání proteinů je proces, při kterém proteiny získávají svou požadovanou funkční podobu. Proteiny jsou ve své původní podobě neuspořádané a teprve složením získají svou správnou podobu. To, jakým způsobem se protein poskládá, má zásadní vliv na jeho funkci - nesprávně poskládaný protein může v organismu být zcela neaktivní, ale v některých případech mohou působit jiným způsobem, než by měly, případně mohou být vyloženě nebezpečné. Předpokládá se také, že nesprávně složené proteiny jsou příčinou některých neurodegenerativních onemocnění. Skládání proteinů je také hlavní náplní poměrně oblíbených distribuovaných výpočetních systémů typu Folding at Home

Dnešní strip ve snaze osvětlit náročnost problematiky skládání proteinů laikovi nabízí přirovnání skládání proteinů ke skládání papírových origami (na obligátním příkladu jeřába). I v případě origami je třeba papír poskládat velice přesně a pečlivě, jinak nebude výsledné origami příliš dobré, případně se ho tvůrci vůbec nepodaří dokončit. Bioložka v dnešním stripu přirovnává obtížnost skládání proteinů ke snaze poskládat z papíru skutečného živého jeřába. Dotaz na možnost stříhání naráží na jedno ze základních pravidel poctivého origami - totiž že stříhání je mezi skalními příznivci origami považováno za podvádění. Bioložka v comicsu na tento dotaz odpovídá, že stříhat je možné, pokud si ale tazatel bude schopen poskládat proteázu - tedy enzym, s jehož pomocí je skutečně možné proteiny obrazně řečeno velmi specificky a v závislosti na konkrétním enzymu "stříhat", tedy štěpit.

Mouseover text pak dále pokračuje v origami analogii - stejně jako lze klasické papírové origami často nějakým způsobem rozhýbat zataháním za specifickou část skládačky, i tady skládající biolog poněkud dětinsky přinejmenším obrazně tahá za jeden konec proteinu (který má dva konce - N-konec a C-konec) a pozoruje změny podoby celého proteinu.

Randall v dnešním stripu navrhuje efektivní způsob, jak si dělat záměrnou legraci (respektive lézt jim na nervy) hned ze dvou často velmi pedantských skupin - z lingvistů a Trekkies tím, že budete v řeči či textu důsledně zaměňovat slova "Dat" a "Data". "Dat" je jméno androida ze seriálu Star Trek: Nová generace a jako takové se používá v jednotném čísle mužského rodu životného. Slovo "data" pak samozřejmě označuje souhrn informací a používá se obvykle v množném čísle rodu středního neživotného. U slova "data" je pak zajímavé to, že dnes bývá často považováno za slovo pomnožné, tzn. používaná vždy v množném čísle. O tom by se ale dalo do jisté míry diskutovat - jednotné číslo od slova "data" v češtině technicky vzato existuje a zní "datum", ovšem v tomto kontextu se běžně nepoužívá (asi těžko někoho uslyšíte prohlásit, že například "získal první datum do své práce" a pokud ano, patrně to pochopíte poněkud jinak), čili zpětně není od věci slovo "data" skutečně za pomnožné v tomto kontextu považovat.

A mimochodem, když už o tomhle slově hovoříme - vezmeme-li si slovo "datum" ve smyslu "kalendářní údaj", pak množné číslo od něj zní právě "data", nikoliv "datumy".

Mouseover text pak vybízí k vědomému vykonávání dalšího jazykového nešvaru, tedy k hyperkorektnosti. Jako hyperkorektnost se označují případy, kdy někdo udělá jazykovou chybu ve snaze vytvořit zdánlivě spisovnou verzi nějakého ve skutečnosti zcela korektního slova či slovního spojení. Mouseover text sám obsahuje (záměrně!) slovní spojení "by jste", jeden z nejrozšířenějších případů hyperkorektnosti v českém jazyce - lidem, kteří se tohoto jazykového prohřešku dopouštějí, se zdá "by jste" spisovnější než správné "byste" a obvykle nemají tušení, že ve snaze o správné psaní páchají dost nepěknou chybu. Mezi další hyperkoretní výrazy patří například "oběma rukami" (působí spisovněji než správné "oběma rukama" - ale pozor na případy jako "ručičkami" a "ručičkama" nebo "nohami" a "nohama", kdy začíná hrát roli také životnost podmětu) nebo slovo "dvěmi" či "oběmi" (správně vždy "dvěma" a "oběma"). Hyperkorektní sklony má také poměrně často hovorová "moravština", což nezřídka vede k pocitu, že "na Moravě se mluví spisovněji než v Čechách".

Hesla ve stylu "stále vpřed a nebát se něco rozbít" jsou symbolem pokrokových vizionářů, ale bohužel stále častěji také těch, kteří se za ně chtějí vydávat (viz také heslo "mlamoj" či "frikulín"). Soudě podle působivého množství profesí, ze kterých byl hrdina dnešního stripu vyhozen, patrně patří spíše mezi tu druhou skupinu. Asi není třeba dodávat, že všechna uvedená povolání jsou také s tímto heslem v poměrně absurdním rozporu.

"Stále vpřed a nebát se něco rozbít" bylo donedávna také oficiálním heslem Facebooku.

Nedávno uvedená nová verze operačního systému iOS pro zařízení společnosti Apple přidává do systémové klávesnice funkci, která na základě předchozího textu a analýzy často používaných výrazů a slovních spojení dává uživateli pro zrychlení psaní návrhy, jak by mohl dál pokračovat (jinými slovy jde o alespoň teoreticky inteligentnější autocorrect). Tato funkce už je nějakou dobu dostupná na jiných mobilních systémech, ale v iOS má nyní premiéru. Návrhy, které uživatel dostává, mohou přitom být jak poměrně smysluplné a užitečné, tak i naprosto absurdní.

Randall si evidentně s nějakým iOS zařízením hrál a zkoušel do něj zadávat slavné filmové citáty s poměrně pozoruhodnými výsledky. Zde je seznam filmů a skutečných znění oněch slavných citátů:

"Jak prosté, drahý Watsone." - Klasicky spojováno s postavou Sherlocka Holmese, i když v knihách tato věta nikdy nezazněla.
"Pozdrav mého malého přítele!" - Zjizvená tvář / Scarface (verze z roku 1983)
"Toto, mám dojem, že už nejsme v Kansasu." - Čaroděj ze země Oz
"Jmenuji se Bond. James Bond." - Prakticky všechny Bondovky
"Jsem jen list ve větru. Sleduj mě, jak plachtím." - Serenity
"Rošťáci se nikdy nevzdávají!" - Rošťáci
"Máš můj meč." "A můj luk." "A mou sekeru!" - Pán prstenů: Společenstvo prstenu

A v mouseover textu:

"Dobrý den. Jmenuji se Inigo Montoya. Zabil jste mi otce. Připravte se na smrt." - Princezna nevěsta
"Pomsta je pokrm, který je nejlépe podávat studený." - Celá řada filmů a knih
"Mohou nám vzít životy, ale nikdy nám nevezmou naši svobodu!" - Statečné srdce

Nakonec bychom jen podotkli, že ačkoliv Randall možná skutečně uvádí reálné návrhy klávesnice v iOS 8, my jsme si české verze víceméně vymysleli a inspirovali se u toho částečně originálem, částečně vlastními zkušenostmi s podobnými predikčními algoritmy.

Dnešní strip je opravdu velmi zábavný, je-li mezi přítomnými nějaký chemik.

Slovo "redukce" se používá v řadě různých významů. V chemii se jako "redukce" označuje reakce, která je víceméně opakem (a současně doplňkem, neboť probíhají vždy obě současně) oxidace - při oxidaci atom dané látky elektrony ztrácí, při redukci je naopak získává. Je nicméně velmi nepravděpodobné, že pokus o chemickou redukci papíru s účty bude mít za následek snížení (tedy redukci) splátek na hypotéku...

Tetrahydridoboritan sodný (NaBH4) je velmi významným redukčním činidlem, které se v chemii při redukčních reakcích často používá.

Mouseover text pak samozřejmě odkazuje na skutečnost, že hoření (například papíru) je v chemickém smyslu oxidační reakcí.

Jak správně podotýká dnešní strip, v počítačovém světě je někdy pro nezasvěceného dost těžké pochopit, proč jeden úkol může být relativně triviální, zatímco druhý obrovsky náročný.

Muž na obrázku evidentně představuje jednoho takového běžného člověka, který zadává programátorovi (respektive zde tedy programátorce) práci. Požadavek na ověření toho, zda se uživatel nachází v národním parku, je poměrně snadný. Mobilní telefony dnes disponují několika způsoby, jak zjistit s různou přesností svou aktuální polohu - ostatně, tu musejí alespoň přibližně znát už z principu fungování mobilních služeb (samozřejmě za předpokladu, že se právě nacházejí v oblasti, pokryté mobilním signálem). Není proto příliš těžké tuto pozici nějak dále zpracovat a vyhodnotit na základě mapových podkladů a souřadnic.

Druhý požadavek se může zdát nezasvěcenému uživateli prakticky stejně náročný - stačí se přece podívat na snímek a jasně vidíme, zda se na něm nachází nějaký pták. Bohužel je ale třeba celou věc vnímat z hlediska počítače, nikoliv člověka. Počítač vnímá snímek pouze jako hromadu nesourodých dat a není schopen v nich vidět konkrétní předměty či objekty tak, jako je na snímku snadno ihned vidí lidský mozek. Má-li se s dostatečnou spolehlivostí byť jen pokusit o vyhodnocování toho, co na snímku je, potřebuje k tomu i v případě těch nejzákladnějších objektů velice sofistikované algoritmy, pomocí kterých je (prozatím stále v poměrně omezené míře) schopen obsah snímku alespoň nějakým základním způsobem vyhodnotit. Rozpoznání, zda je na snímku pták, by jakožto úkol, který se může velice snadno velmi zkomplikovat (ptáci mají různé barvy, mohou mít různé tvary, různou velikost, nemusejí být na snímku celí, mohou různě splývat s pozadím a podobně) pak vyžadovalo opravdu velice komplikované rozhodování a vyhodnocení, které v současné době zatím pravděpodobně vůbec nejsme schopni vytvořit. Systémy pro rozpoznávání obličejů či úsměvů na fotografiích, kterými dnes disponuje nejeden fotoaparát, jsou ve skutečnosti mnohem komplikovanější a sofistikovanější, než by si laik mohl myslet.

Vše pak dokladuje také mouseover text, zmiňující skutečnou příhodu. Marvin Minsky je přitom uznávaným odborníkem v oblasti umělé inteligence.

Dnešní strip vytváří zajímavé paralely mezi šermířským zápasem a vztahem dvou lidí, respektive důvěrným rozhovorem.

Muž vlevo vyzývá "Do střehu!", což je samozřejmě klasické šermířské zvolání, zahajující souboj, ovšem muž vpravo si ho evidentně vykládá poněkud méně doslovně, nijak viditelně na něj po šermířské stránce nereaguje a chová se poměrně rezignovaně. Ve druhém panelu pak namísto zahájení souboje komentuje skutečnost, že ačkoliv se oba podle všeho znají již velice dlouho a důvěrně, pokud se ho muž vlevo zeptá, na co právě myslí, stejně poněkud zaváhá, než odpoví - pokud si přitom dva lidé skutečně plně důvěřují, alespoň teoreticky by takovéto zaváhání nemělo nastávat. Muž vlevo pak navrhuje být trochu méně ve střehu, na což muž vpravo opět poměrně rezignovaně opáčí, že to už zkoušel a bolelo to. Může přitom mít na mysli jak skutečně fyzickou bolest, pokud bychom to chápali v rovině šermířské, ale také bolest psychickou, pokud se budeme držet oné citové roviny - v takovém případě v podstatě říká, že už v minulosti někomu plně důvěřovat zkoušel, ale dotyčný toho nějakým způsobem zneužil.

Mouseover text pak jako obvykle pokračuje v naznačené situaci. Muž vlevo zvolal "Zásah!", což můžeme opět chápat buď doslovně šermířsky, nebo přeneseně, na což muž vpravo odpovídá námitkou, že měl citovou prioritu - v šermu může za jistých specifických situací rozhodovat o přidělení bodu priorita daného výpadu. Například pokud oba soupeři docílili zásahu prakticky současně, získává bod ten z nich, který daný výpad zahájil dříve.

Slovním obratem "umírá mi telefon", případně hovorověji "chcípá", asi obvykle máme na mysli buď to, že našemu telefonu právě dochází baterka, nebo že má nějakou zásadní vadu, která stále více brání jeho používání.

Hrdina dnešního comicsu má se svým umírajícím telefonem ovšem, jak se zdá, poněkud větší problém. Jeho chování totiž kopíruje závěrečné fáze života hvězd. Jak v nitru hvězdy dochází palivo, které by bylo možné termonukleární reakcí spalovat, začíná hvězda postupně zvyšovat svou povrchovou teplotu, současně dochází k jejímu rozpínání a hvězda se mění v rudého obra. Jakmile taková hvězda spotřebuje valnou většinu svého zbývajícího paliva, odhodí své vnější obálky a zhroutí se v bílého trpaslíka. Tedy alespoň v případě průměrně hmotných hvězd. Nadprůměrně hmotné hvězdy hoří intenzivněji a rozpínají se rychleji a navíc mohou v této fázi svého života explodovat a v krátkém a intenzivním záblesku ze sebe vydat obrovské množství energie - jinými slovy se změní v novu nebo supernovu. Jak se zdá, hrdina comicsu se domnívá, že právě takový bude osud jeho telefonu. Dodání další externí energie by pak zapříčinilo vznik novy typu Ia. To vysvětluje výhrady hrdiny comicsu k návrhu zkusit telefon nabít (tedy mu externě dodat další "hmotu").

Mouseover text pak odkazuje na poslední fázi života hvězd, kdy se z nich stávají buď již zmínění bílí (ale také červení či hnědí, v závislosti na teplotě) trpaslíci, neutronové hvězdy či černé díry. V souladu s paralelami v celém stripu je ovšem řeč o předchůdcích dnešních smartphonů, tedy o Palm Pilotech (před téměr dvaceti lety jedny z prvních poměrně rozšířených PDA), kalkulačkách či obousměrných pagerech (neboli zařízeních, která na rozdíl od standardních pagerů byla schopna zprávy nejen přijímat, ale i odesílat).

V druhém plánu pak dnešní strip naráží na nový iPhone 6 a iPhone 6 plus, nové a fyzicky větší přírůstky do rodiny iPhonů, které byly nedávno slavnostně představeny a budou v brzku uvedeny na trh.

Hrdina dnešního stripu si prohlíží poznámky v programovém kódu, které evidentně napsal před nespecifikovaným množstvím let velmi prorockým způsobem. Programátoři ovšem málokdy prohlížejí kód, který funguje, takže bylo celkem předvídatelné, že si tyto poznámky někdy v budoucnu znovu přečte až ve chvíli, kdy daný kód začne způsobovat nějaké problémy. Je například možné, že byl záměrně zjednodušen i za cenu toho, že pravděpodobně někdo v budoucnu přestane vyhovovat narůstajícím potřebám uživatelů či jiných částí programového kódu.

Parser je označení pro programový kód, který interpretuje vstupní data za účelem nějakého jejich dalšího zpracování.