Jedním z úkolů misí Apollo 11, 14 a 15 během přistání na Měsíci bylo umístit tam několik koutových odražečů (zjednodušeně řečeno velkých odrazek, podobných těm, jaké najdeme na autech nebo kolech), určených k přesnému měření vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Je sice velice nepravděpodobné (a to opravdu VELMI), že by se hrdinovi dnešního stripu podařilo některý z těchto odražečů letmým výstřelem trefit, stejně jako to, že by výstřel z jeho blasteru měl dostatečnou energii, aby dokázal i po cestě na Měsíc a zpět někomu jakkoliv ublížit, ale tím si hezký vtip nebudeme kazit.

V mouseover textu pak Randall zmiňuje, že onen výrok pronáší rychle. To je od něj rozhodně velmi rozumné, chce-li, aby jeho potenciální protivník věděl, co ho zasáhlo v případě, že by se Randall trefil, neboť za předpokladu, že se výstřel z blasteru pohybuje rychlostí světla, se na místo, odkud byl vystřelen, vrátí za zhruba dvě a půl sekundy.

Racková jednotka z názvu dnešního stripu nemá nic společného s vodními ptáky, ale se skříněmi, používanými pro montáž počítačové a další techniky, tzv. racky (čteno "reky"). Do těchto skříní se technika montuje na montážní kolejnice, jejichž rozměry a rozteče jsou standardizovány. Od toho se odvozuje ona zmíněná "racková jednotka", která představuje nejmenší prvek, jaký je možné do těchto kolejnic namontovat. Ten je široký 19 palců a jeho výška je 1.75 palce (přičemž pokud se mluví o rackové jednotce, obvykle se tím myslí právě výška, protože šířka je vždy oněch 19 palců). Veškeré prvky, určené pro montáž do racků, pak mají rozměry udávané v násobcích rackových jednotek.

Muž v klobouku v dnešním stripu přichází s poznáním, že rámečky, které používají včelaři v takzvaných Langstrothových úlech a na kterých včely budují své plástve, mají velice podobné rozměry a jsou tedy (při troše snahy) zaměnitelné. Nejzásadnějším rozdílem je to, že rámečky v úlech jsou určené ke svislému zavěšení, zatímco technika do serverových racků se montuje vodorovně - ale poradit si s touto odlišností by nebylo příliš komplikované.

Muž v klobouku byl tímto zjištěním evidentně nadšen natolik, že pronikl do datacentra společnosti Google a pokusil se zde takový úl vytvořit, podle všeho s úspěchem, než ho vyvedla ochranka. Podle všeho se ale tímto neúspěchem nehodlá nechat odradit a plánuje nalezení jiného datacentra, kde by svůj vysněný úl mohl provozovat, neboť, jak poznamenává, hostingové podmínky pro servery obvykle úly vůbec nezmiňují.

Mouseover text pak upozorńuje na další věci, které v těchto podmínkách obvykle zmíněny nejsou (a ani v jednom dnešním případě to asi není přílie překvapivé).

Lukův nový světelný meč, který Darth Vader v této alternativní verzi scény z filmu Návrat Jediho obdivuje, se chová poněkud méně jako filmové světelné meče a poněkud více tak, jak by se asi nějaký takový laserový paprsek doopravdy choval - to znamená, že jeho délka není ničím omezená a pokračuje teoreticky nekonečně daleko. Soudě podle rozruchu, který zapnutí světelného meče způsobilo v posledním panelu dnešního stripu, je to provázeno očekávatelnými nepříjemnostmi...

Mouseover text pak odkazuje na gama záblesk GRB 080319B, pozorovaný v roce 2008 astronomy. Tento gama záblesk byl neobvyklý tím, že ho bylo možné pozorovat i pouhým okem. Randall se snaží naznačit, že jeho původcem byl právě tento netradiční světelný meč Luka Skywalkera.

Skládání proteinů je proces, při kterém proteiny získávají svou požadovanou funkční podobu. Proteiny jsou ve své původní podobě neuspořádané a teprve složením získají svou správnou podobu. To, jakým způsobem se protein poskládá, má zásadní vliv na jeho funkci - nesprávně poskládaný protein může v organismu být zcela neaktivní, ale v některých případech mohou působit jiným způsobem, než by měly, případně mohou být vyloženě nebezpečné. Předpokládá se také, že nesprávně složené proteiny jsou příčinou některých neurodegenerativních onemocnění. Skládání proteinů je také hlavní náplní poměrně oblíbených distribuovaných výpočetních systémů typu Folding at Home

Dnešní strip ve snaze osvětlit náročnost problematiky skládání proteinů laikovi nabízí přirovnání skládání proteinů ke skládání papírových origami (na obligátním příkladu jeřába). I v případě origami je třeba papír poskládat velice přesně a pečlivě, jinak nebude výsledné origami příliš dobré, případně se ho tvůrci vůbec nepodaří dokončit. Bioložka v dnešním stripu přirovnává obtížnost skládání proteinů ke snaze poskládat z papíru skutečného živého jeřába. Dotaz na možnost stříhání naráží na jedno ze základních pravidel poctivého origami - totiž že stříhání je mezi skalními příznivci origami považováno za podvádění. Bioložka v comicsu na tento dotaz odpovídá, že stříhat je možné, pokud si ale tazatel bude schopen poskládat proteázu - tedy enzym, s jehož pomocí je skutečně možné proteiny obrazně řečeno velmi specificky a v závislosti na konkrétním enzymu "stříhat", tedy štěpit.

Mouseover text pak dále pokračuje v origami analogii - stejně jako lze klasické papírové origami často nějakým způsobem rozhýbat zataháním za specifickou část skládačky, i tady skládající biolog poněkud dětinsky přinejmenším obrazně tahá za jeden konec proteinu (který má dva konce - N-konec a C-konec) a pozoruje změny podoby celého proteinu.

Randall v dnešním stripu navrhuje efektivní způsob, jak si dělat záměrnou legraci (respektive lézt jim na nervy) hned ze dvou často velmi pedantských skupin - z lingvistů a Trekkies tím, že budete v řeči či textu důsledně zaměňovat slova "Dat" a "Data". "Dat" je jméno androida ze seriálu Star Trek: Nová generace a jako takové se používá v jednotném čísle mužského rodu životného. Slovo "data" pak samozřejmě označuje souhrn informací a používá se obvykle v množném čísle rodu středního neživotného. U slova "data" je pak zajímavé to, že dnes bývá často považováno za slovo pomnožné, tzn. používaná vždy v množném čísle. O tom by se ale dalo do jisté míry diskutovat - jednotné číslo od slova "data" v češtině technicky vzato existuje a zní "datum", ovšem v tomto kontextu se běžně nepoužívá (asi těžko někoho uslyšíte prohlásit, že například "získal první datum do své práce" a pokud ano, patrně to pochopíte poněkud jinak), čili zpětně není od věci slovo "data" skutečně za pomnožné v tomto kontextu považovat.

A mimochodem, když už o tomhle slově hovoříme - vezmeme-li si slovo "datum" ve smyslu "kalendářní údaj", pak množné číslo od něj zní právě "data", nikoliv "datumy".

Mouseover text pak vybízí k vědomému vykonávání dalšího jazykového nešvaru, tedy k hyperkorektnosti. Jako hyperkorektnost se označují případy, kdy někdo udělá jazykovou chybu ve snaze vytvořit zdánlivě spisovnou verzi nějakého ve skutečnosti zcela korektního slova či slovního spojení. Mouseover text sám obsahuje (záměrně!) slovní spojení "by jste", jeden z nejrozšířenějších případů hyperkorektnosti v českém jazyce - lidem, kteří se tohoto jazykového prohřešku dopouštějí, se zdá "by jste" spisovnější než správné "byste" a obvykle nemají tušení, že ve snaze o správné psaní páchají dost nepěknou chybu. Mezi další hyperkoretní výrazy patří například "oběma rukami" (působí spisovněji než správné "oběma rukama" - ale pozor na případy jako "ručičkami" a "ručičkama" nebo "nohami" a "nohama", kdy začíná hrát roli také životnost podmětu) nebo slovo "dvěmi" či "oběmi" (správně vždy "dvěma" a "oběma"). Hyperkorektní sklony má také poměrně často hovorová "moravština", což nezřídka vede k pocitu, že "na Moravě se mluví spisovněji než v Čechách".

Hesla ve stylu "stále vpřed a nebát se něco rozbít" jsou symbolem pokrokových vizionářů, ale bohužel stále častěji také těch, kteří se za ně chtějí vydávat (viz také heslo "mlamoj" či "frikulín"). Soudě podle působivého množství profesí, ze kterých byl hrdina dnešního stripu vyhozen, patrně patří spíše mezi tu druhou skupinu. Asi není třeba dodávat, že všechna uvedená povolání jsou také s tímto heslem v poměrně absurdním rozporu.

"Stále vpřed a nebát se něco rozbít" bylo donedávna také oficiálním heslem Facebooku.