Hrdinové dnešního stripu v souladu s jeho názvem (metaball - "meta" znamená "mnoho" a "ball" pochopitelně "míč") hrají poměrně svéráznou hru, která v sobě evidentně kombinuje množství míčových, respektive nejen míčových her. Pravidla se evidentně mění v závislosti na tom, na kterém "území" se míč zrovna nachází. Proto je ve třetím políčku rozhodčí vyhlášen out - míč proletěl baseballovým pásmem, takže platí pravidla baseballu (proč tomu tak je i ve chvíli, kdy je míč už zjevně na území basketbalovém, se asi nedozvíme).

Z mouseover textu navíc zjišťujeme, že v celé hře figuruje také golfové a hokejové pásmo.

Vozítko Opportunity bylo na průzkum Marsu vysláno společně s vozítkem Spirit. Obě vozítka na Marsu přistála v lednu 2004 (Spirit o tři týdny dříve). Ačkoliv byla mise původně plánována na pouhých 90 dní, obě vozítka fungovala ještě řadu let. Spirit v květnu 2009 uvízl a až do ledna 2010 se ho NASA pokoušela vyprostit. V březnu 2010 pak přestal reagovat.

Opportunity nicméně stále funguje a životnost tohoto vozítka je nepochybně obdivuhodná. Randall, soudě podle dnešního stripu, začíná být nicméně poněkud podezřívavý...

Pravděpodobně je takřka zbytečné dnešní strip vysvětlovat, ale - ve čtvrtek 12. března zemřel ve věku 66 let britský spisovatel sir Terry Pratchett. Jeho nejznámějším dílem je samozřejmě série o Zeměploše, ale má na svém kontě i řadu dalších knih, včetně trilogie Vyprávění o Nomech, ze které je dnešní velmi výstižný citát.

A pokud jste tohle vysvětlení přece jen potřebovali, protože jste neměli tušení, kdo Terry Pratchett byl, pak není nikdy pozdě na to si nějakou jeho knihu přečíst, i když nám už on sám žádné další bohužel nenapíše.

Příliš vysvětlování asi není třeba, jen co se týče mouseover textu - Kim Dotcom je německo-finský internetový podnikatel a milionář, který má poměrně kontroverzní minulost, mimo jiné v souvislosti s hackerskými aktivitami, a je proslulý svým poměrně okázalým chováním. Stál také za provozem internetového úložiště Megaupload. V roce 2012 byl v souvislosti s provozem Megauploadu obviněn z porušování autorských práv a z toho, že zábavní průmysl jeho prostřednictvím připravil o 500 milionů dolarů. Strávil kvůli tomu i několik týdnů ve vězení, než byl na kauci propuštěn. V současnosti provozuje nové internetové úložiště s názvem Mega.

Celý dnešní strip je primárně odkazem na fotografii, která se v průběhu včerejška virálním způsobem rozlétla po internetu (takže očekávejte, že zhruba v polovině příštího týdne, až na ni většina lidí na internetu zapomene, ji odhalí i česká média). Zmíněná fotografie obsahuje nepříliš kvalitní záběr ženských šatů. S ohledem na špatnou expozici a špatné světelné podmínky, ve kterých byl snímek pořízen, se nedá zcela jednoznačně říci, jakou barvu šaty vlastně mají, a takřka každý, kdo snímek vidí, na to má tímpádem vlastní názor.

Strip samotný ilustruje víceméně podobný problém - šaty v levé (modré) části obrázku nám připadají světlejší (zejména jejich žlutohnědé prvky) než ty v jeho pravé části, a to i přesto, že jsou jinak barevně naprosto shodné.Je to poměrně známý optický klam, který si můžete ve třech variantách prohlédnout například i zde.

Mouseover text se pak zmiňuje o Monty Hallově problému, kterým se už zabývalo xkcd 1282 v říjnu 2013.

Muž v baretu, jak se zdá, disponuje velice pozoruhodným mikroskopickým zrakem a vnímá svět dost jinak než většina ostatních lidí. Navíc se zdá, že svou schopnost považuje za zcela samozřejmou, a dokonce jejím přičiněním trpí jistými komplexy...

V mouseover textu pokračujeme v poznávání jeho neveselých životních osudů a pohnutého dětství. Pokud se týče jeho matky, je tu podle serveru explainxkcd.com několik možných vysvětlení oné anomálie, která je v mouseover textu zmíněna: buď měla voperovaný specifický a poměrně vzácný typ pacemakeru ze sedmdesátých let, žila za druhé světové války poblíž Los Alamos, podstoupila nějaké nespecifikované lékařské experimenty, nebo také mohla být jednou ze Stepfordských paniček... Je navíc možné, že rozklíčováním původu této anomálie bychom mohli dospět i k vysvětlení, jak muž v baretu přišel ke svým schopnostem.

Podle kvantové mechaniky není vakuum tak prázdné, jak si o něm obvykle myslíme, ale disponuje energií. Proč a jak by to mělo fungovat bychom vám sice velice rádi vysvětlili, ale bohužel to je zcela nad naše síly. Můžeme jen konstatovat, že to nějakým způsobem souvisí se samovolným vznikem a zánikem částic ve vakuu podle teorie vakuových fluktuací a následně vás odkázat na takzvaný Casimirův jev, který by měl být projevem právě těchto dějů.

Ačkoliv se tato energie, i pokud skutečně existuje, nedá žádným snadným způsobem využít, muži v baretu z dnešního comicsu se to podle všeho povedlo, navíc za pomoci zcela obyčejného vysavače. Druhý muž se ho patrně pokouší upozornit na to, že takový vysavač není schopen vakuum vytvořit, natož s jeho pomocí využít energie vakua, ale jak se zdá, vysavač (a muž v baretu) na to mají jiný názor.

Soudě podle mouseover textu to vše nicméně na druhého muže neudělalo příliš velký dojem a byl by mnohem raději, kdyby muž v baretu dokončil úklid.

Drobná překladatelská poznámka - dnešní strip je samozřejmě v angličtině o něco vtipnější, protože vysavači se anglicky říká "vaccum cleaner", tedy něco jako "vakuový čistič" (přestože je samozřejmě schopen vytvářet pouze různě velký podtlak, nikoliv výslovně vakuum), což se navíc v běžné řeči často zkracuje prostě a jednoduše na "vacuum". Snaha "ovládnout energii vakua" působí tedy v originále ještě o něco pomýleněji (a vtipněji), než tomu je v češtině. Ale někdy, jako třeba v tomto případě, s tím zkrátka mnoho nenaděláte.

Jako spousta jiných xkcd i to dnešní vychází ze skutečnosti. V roce 1999 skutečně došlo k nalezení proslovu, který měl prezident Nixon připravený pro případ, že by se posádce lodi Apollo 11 skutečně nepodařilo se z měsíční mise vrátit. Příprava alternativního proslovu pro případ neúspěchu je v případě podobně náročných a nejistých situací poměrně běžným a relativně častým jevem, podobně jako je například poměrně obvyklé, že mají redakce novin a dalších médií předběžně nachystané nekrology významnějších osobností pro případ, že by tito zemřeli a bylo třeba takový nekrolog rychle vydat.

První dvě stránky jsou tedy skutečnými citáty z onoho zmíněného alternativního projevu. Poté už nicméně začíná Randallova fantazie pracovat naplno a předkládá nám další projevy, které už svou skutečnou předlohu nemají a zabývají se některými velmi absurdními situacemi.

Čistě pokud by vás to zajímalo - zdá se, že Brian poslouchá skladbu I'll Be There For You od The Rembrandts, jinak též úvodní znělku seriálu Přátelé. Berte to ovšem s jistou rezervou, protože samozřejmě není vůbec jisté, zda to Randall skutečně zamýšlel. Ale pokud ano, je to vzhledem ke kontextu té skladby patrně celkem ironické.

Ačkoliv by se zdálo, že to není možné, špatně napsaná aplikace skutečně může otevřít nějaké své dialogové okno mimo platnou obrazovku, čímž dojde k tomu, že ho uživatel jednak nevidí, a jednak jeho systém zdánlivě přestane reagovat, protože je aktivní ono okno, které ale není vidět. Jednou z možností, jak tuto situaci vyřešit, bývá přepnutí rozlišení pracovní plochy na jiné a poté zpět - systém totiž během změny rozlišení automaticky vezme všechna právě zobrazená okna a umístí je tak, aby žádné z nich nebylo mimo zobrazenou plochu. Je to samozřejmě pouhá berlička - správným řešením, jak takovýcm situacím předcházet, by buď bylo zakázat otevírání dialogů a oken mimo aktivní obrazovku na systémové úrovni, nebo vše řešit na úrovni aplikace a zajistit, aby se její okna nemohla ocitnout mimo obrazovku. Randall proto v textu pod obrázkem konstatuje, že se nemůže dočkat, až mu podobné vědomosti k ničemu nebudou - samozřejmě z toho důvodu, že už nebudou potřeba.

Mouseover text pak mimo jiné také naráží na aktuální módu browserových aplikací, které navenek vypadají jako obdobná rozšíření, ale mohou se chovat zcela odlišně, a samozřejmě také na často nepříliš vysokou programátorskou úroveň jak těchto aplikací, tak browserových rozšíření.