V dnešním comicsu jsou různé vánoční zdroje světla zastoupeny grafy světelného spektra.

Postavy v comicsu pravděpodobně sedí před krbem - velký světelný zdroj před nimi má velmi silné vyzařování v infračervené až žluté části spektra, zatímco od zelené části spektra výše už v podstatě nic nevyzařuje.

Na stromečku se střídají dva světelné zdroje, jeden s výrazným vyzařováním v zelené části spektra, druhý s výrazným v červené. Jinými slovy červené a zelené lucerničky.

Na špičce stromku pak nalezneme zdroj s poměrně vyrovnanou spektrální charakteristikou s jistou špičkou kdesi v modré části spektra. Taková charakteristika by mohla odpovídat napříkla mírně namodralé svítivé diodě podobné těm, jaké se používají například v klasických LED svítilnách. Na vrcholku stromku pravděpodobně osvětluje klasickou vánoční hvězdu či kometu.

Dnešní vánoční comics si dělá opět jednou legraci ze současných médií, konkrétně ze stránek Buzzfeed, které se poměrně specializují na články s dnes tak populárními titulky typu "10 nejpodivnějších věcí, jaké jste kdy viděli". Koledníci, kteří se v comicsu objevují, stojí před sídlem této společnosti a zpívají svéráznou verzi tradiční anglické koledy "Dvanáct vánočních dnů", která ve stylu například české písničky "Co jsem měl dnes k obědu" postupně vyjmenovává další a další věci, které se udály v průběhu dvanácti dní Vánoc.

Nakolik lze soudit z mouseover textu, nejsou jejich svéráznou verzí této koledy zaměstnanci Buzzfeedu příliš nadšeni...

Speciální znaky na začátku slov se v programování obvykle používají k viditelné specifikaci typu proměnné. To přispívá ke snazší čitelnosti celého kódu - programátor ví, s jakým typem proměnné právě program pracuje, aniž by se musel dívat na to, jak byla konkrétně deklarována, nebo obecně ke zpřehlednění zápisu kódu.

V QBasicu, Bashi a Perlu se takové znaky používají, naopak v C++ a v Pythonu používány nejsou a názvy proměnných v nich nejsou uvozené žádným speciálním znakem. Comics se snaží naznačovat, že se jedná o neustále probíhající cyklus, ve kterém se tyto dvě možnosti periodicky střídají. Zatím posledním bodem této křivky, který je na grafu znázorněn, se ovšem netýká programovacích jazyků, nýbrž sociálních sítí a služeb. Na síti Google+ (a také na Facebooku) je znaménko + před nějakým slovem používáno k označování/vytváření odkazů na jiné G+ účty a stránky. Na Twitteru se za stejným účelem používá pro změnu znak @, tedy zavináč. Dvojitým křížkem neboli "hashem" se pak na sociálních sítích (původem na Twitteru, dnes již na všech třech hlavních) označují takzvané "hashtagy", neboli jakási klíčová slova, která obvykle specifikují téma daného postu a s jejichž pomocí se dá na dané sociální síti snadno vyhledávat příspěvky různých osob na stejné téma (tedy se stejným hashtagem).

Mouseover text pak celý cyklus poněkud jízlivě komentuje.

Dnešní comics je v předvánoční době poměrně zádumčivý a existencionalistický. Zmiňuje se o nezdokumentované funkci jistého starého programu, tedy funkci, která nebyla popsána v jeho manuálu či dokumentaci a byla tedy určena pouze pro ty, kterým se ji podařilo náhodou odhalit. Takové funkce jsou poměrně běžné a dnes se jim také často říká "easter eggs", velikonoční vajíčka. Je ovšem pravda, že nezdokumentovaná funkce, která by měla sloužit pro přístup k technické podpoře, by byla poměrně netradiční.

V tomto případě comics popisuje situaci, kdy je takovou nezdokumentovanou funkcí přístup k soukromému chatovacímu systému, který objevilo jen pár vyvolených a vytvořilo zde v průběhu let vlastní specifickou komunitu. Jak comics zmiňuje, ačkoliv nikdo netuší, kdo vlastně celý systém provozuje a udržuje, navzdory veškerým očekáváním stále funguje - soudě podle náznaků na stále komplikovanější způsoby, jak se k němu dostat, až překvapivě dlouho, protože aplikaci, se kterou byl spojen, je evidentně stále těžší a těžší na moderních počítačích spouštět a je k tomu třeba používat virtuálních strojů, tedy programů, umožňujících uživateli provozovat virtuální "počítač v počítači", které výrazně usnadňují práci se starými programy a systémy. Soudě dle útržků diskuse funguje celý systém tak dlouho, že uživatelů pomalu ubývá, přičemž je z náznaků jasné, že k tomu občas dochází i z důvodů jejich úmrtí. Comics se pak poměrně vážně zamýšlí nad tím, co se s takovými malými virtuálními světy (kterých je plný internet a velká část z nás patrně nějaký z nich navštěvuje) stane, až ze světa odejdou všichni jejich uživatelé.

Nebylo by to ovšem xkcd, aby Randall i takto až překvapivě vážné téma nakonec nepojal s humorem. Poslední panel comicsu proto s úlevou oznamuje, že v daném chatu alespoň nejsou žádné vyskakovací videoreklamy, dnes tak oblíbený prvek internetových stránek. Je pravděpodobné, že se současně jedná o reakci na včerejší oznámení Facebooku, že hodlá uživatelům předkládat reklamní videa, která se budou spouštět zcela automaticky.

Mouseover text pak v podobném duchu zmiňuje okno s upozorněním, že má uživatel používat své skutečné jméno. Zde se velice pravděpodobně jedná pro změnu o narážku na Google, respektive YouTube, kde takové upozornění na uživatele ještě nedávno vyskakovalo, než začalo být používání skutečných jmen výslovně vynucováno.

Dnešní comics si dělá legraci z chytrých brýlí Google Glass. Hlasové příkazy pro tyto brýle se zadávají tak, že větu začnete slovy "OK, Glass" (což může být pro okolí poněkud iritující). Hrdina comicsu sice Google Glass nemá, ale trolluje své okolí tím, že nosí naprosto obyčejné brýle a před každou větou říká zmíněnou formulku.

Mouseover text pak naráží na cenu Google Glass. Ta by sice měla po jejich oficiálním uvedení do běžného prodeje výrazně klesnout, ale prozatím je nastavena na 1500 dolarů, tedy asi 30 tisíc korun.

Tento comics naráží na skutečnost, že údaje, které o sobě uživatelé zadávají na nejrůznějších stránkách, mohou být a často jsou použity pro nejrůznější marketingové potřeby. Uživatel, který je v comicsu zachycen, se snaží tuto skutečnost obrátit proti těm, kteří by chtěli využívat jeho jména a příjmení v rámci doporučení produktu.

Mouseover text si pak dělá legraci ze skutečnosti, že máte velice často možnost nesouhlasit s takovým využitím svých profilových informací, ovšem nezřídka je vám taková možnost později (někdy bez vašeho vědomí) odebrána. Ilustruje to na příkladu účtu k síti YouTube, která nejprve dovolovala používat zcela libovolná uživatelská jména, posléze začala společnost Google nabízet (respektive vhodnější výraz by byl spíše "velmi aktivně vnucovat") používání skutečného jména (ve spojení s Google+ účtem) a před nedávnem pak byla k velké nelibosti řady uživatelů YouTube zavedena povinnost používat při psaní komentářů na YouTube Google+ účty a z toho vyplývající povinnost vystupovat pod svým skutečným jménem (či pseudonymem, který ale musíte být v případě potřeby schopni prokazatelně doložit). Dlužno dodat, že Google v tom má poměrně značné nesrovnalosti, takže se i nadále po YouTube (a potažmo tedy po Google+) pohybují doslova davy lidí, kteří rozhodně nepoužívají v profilu jméno, které by vyhovovalo uživatelským podmínkám.

Tento comics asi příliš vysvětlení nepotřebuje. Snad jen dodáme, že zmínky o polární záři možná odkazují na skutečnost, že pro rok 2013 byla předpovídána vysoká sluneční aktivita s teoretickou možností, že budou polární záře pozorovatelné i z nižších zeměpisných šířek.

Mouseover text pak odkazuje také na nedávné dění kolem komety ISON, která měla potenciál stát se právě v těchto dnech velmi pozoruhodným nebeským úkazem a byla často označována za "kometu století", aby se bohužel nakonec při průletu kolem Slunce rozpadla a nic ohromujícího se nekonalo (což byla od samého počátku jedna z možností vývoje celé situace). Zmínka o zatmění v roce 2017 pak odkazuje na úplné zatmění slunce 21. srpna 2017, které bude po delší době pozorovatelné ze Spojených států.

Tento comics je dle našeho dojmu jedním z nejobskurnějších vůbec (i když je v případě xkcd někdy poměrně těžko hodnotit).

Celý comics je vystavěný na zajímavé skutečnosti - totiž že první tři z takzvaných "Galileovských měsíců" Jupiteru (Io, Europa, Ganymede a Callisto), pojmenovaných takto proto, že jsou vidět už v poměrně malém dalekohledu či triedru a objevil je tedy už Galileo Galilei, mají oběžné doby, které jsou vůči sobě v celočíselném poměru, konkrétně dokonce takřka přesně v jeho násobcích. Za jeden oběh Jupiteru nejbližšího Galileovského měsíce (Io) urazí druhý nejbližší (Europa) přesně polovinu své dráhy a třetí (Ganymede) čtvrtinu. Na nejvzdálenější z nich, Callisto, se už tento pozoruhodný jev nevztahuje. Nedochází nicméně k jevu, který je zachycený v comicsu, tedy k seřazení všech tří měsíců do jedné linie. Viz též animace na Wikipedii.

Měsíce v comicsu se pokaždé, kdy se dostanou před ženu, kolem které obíhají, s touto snaží komunikovat, ale zdá se, že nemají příliš dobrou paměť, takže si nepamatují, co řekly při minulém oběhu, a opakují stále totéž. Jen třetí měsíc si podle všeho pamatuje dotaz měsíce druhého, ovšem vztahuje si ho mylně na sebe, takže mu při každé příležitosti velmi popuzeně odpovídá. Nejvzdálenější měsíc, na který se, jak bylo zmíněno, onen celočíselný poměr oběžných dob nevztahuje, je z jejich počínání evidentně velice znechucený a nakonec využije příležitosti a unikne na oběžnou dráhu kolem muže v comicsu.

Mouseover text pak jednak naráží na podivnost chování zbylých třech měsíců, a jednak se patrně odkazuje na skutečnost, že pokud by aktuální situace s Galileovskými měsíci pokračovala v dalším vývoji ještě několik miliard let, nakonec by byl do systému násobných poměrů oběžné doby kolem Jupiteru vlivem zatažen i nejvzdálenější měsíc Callisto.

Dnešní comics naráží na skutečnost, že jisté souborové formáty bývají nezřídka používané specifickými skupinami uživatelů, z čehož se dá do jisté míry posuzovat i důvěryhodnost informací v takových souborech obsažených. Zatímco tedy v souborech programu TeX najdete velice pravděpodobně jen skutečně důvěryhodné a seriozní informace, v Powerpointových prezentacích či dokonce v souborech s obrázky velice pravděpodobně nic důvěryhodného ani seriozního nemá příliš smysl očekávat. Dle Randalla je na tom vůbec nejhůře formát GIF - což asi není příliš překvapivé, vzhledem k tomu, že je v současné době používán takřka výhradně pro potřeby různých veskrze nevážných animací.

Dnešní comics je velmi tematický - zatímco sledujeme pozoruhodné dění kolem komety ISON, která zdánlivě zanikla v blízkosti Slunce, aby posléze takříkajíc vstala z mrtvých, nabízí nám Randall alternativní teorii o tom, co průletům komet kolem Slunce předchází.

Oortovo mračno je předpokládaný kulovitý útvar, který v průměrné vzdálenosti zhruba 50 tisíc astronomických jednotek (1 AU odpovídá zhruba 150 000 000 kilometrů, tedy vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem) obklopuje Sluneční soustavu, respektive Slunce. Ten je tvořen (dle odhadů) zhruba miliardou různě velkých, ale obecně drobnějších těles, z nichž některé jsou čas od času vychýleny ze své pozice a vydají se na cestu směrem ke Slunci, abychom je posléze (čímž je myšleno "po mnoha tisících až milionech let") pozorovali v podobě komet. Právě takovou situaci comics zachycuje. Protože však při průletu komety kolem Slunce dochází k rapidnímu odpařování primárně ledového materiálu, kterým je její jádro tvořeno (a vzniká tak onen charakteristický ohon, vždy směřující na opačnou stranu od Slunce), pokud se někdy kometa do Oortova mračna vrátí (některé začnou obíhat s pravidelnou periodou kolem Slunce, jiné absolvují pouze jediný průlet, aby posléze zmizely do hlubin vesmíru), rozhodně ztratí nezanedbatelnou část svého původního objemu a obecně na tom nebude úplně nejlépe - právě tak, jak vidíme v posledním panelu comicsu.

Mouseover text možná odkazuje na skutečnost, že některé komety při průletu v blízkosti Slunce zcela zanikají (jako se to včera málem stalo právě kometě ISON).