V dnešním stripu nám Randall dává nahlédnout do interního složení platformy, na které celé xkcd funguje. Je-li pravdivý, nezbývá než smeknout.

EBNF/CSS - EBNF, neboli Extended Backus-Naur Form, je syntaxe pro zápis tzv. bezkontextové gramatiky. CSS neboli Cascading Style Sheets jsou pak základem snad každého moderního webu a jedná se víceméně o šablony, které určují vzhled stránek. Spojení EBNF a CSS naznačuje, že xkcd používá CSS s velice nestandardní syntaxí.

Nefunkční Java applet - Java applety na internetových stránkách obsluhují některé pokročilejší funkce. Nefunkčnost či jiné problémy jsou pak stále častěji jejich výchozím stavem ;-) Internetové prohlížeče navíc postupně od podpory Javy upouštějí a krátce před zveřejněním tohoto stripu oznámila i společnost Oracle, která Javu vyvíjí, že se chystá podporu Java appletů ukončit.

Mirror Archive.org - Mirror, česky též "zrcadlo", je přesná kopie nějakých dat, v tomto případě internetových stránek archive.org. Stránky archive.org se snaží archivovat veškerý obsah celého internetu, takže jejich mirror by byl opravdu velice rozsáhlý.

HYPERCARD.JS - HyperCard je víceméně jakýmsi předchůdcem webových stránek, se kterým přišla koncem osmdesátých let společnost Apple. Koncovka .JS naznačuje, že tato konkrétní verze je navíc napsána v JavaScriptu.

QBasic on Rails - Narážka na slavný QBasic, verzi programovacího jazyka BASIC (známého z osmibitů), která bývala kdysi součástí MS-DOSu (pamatujete na GORILLA.BAS?). Původní QBasic už na dnešních počítačích nefunguje, i když existují aktualizované implementace, které fungují i na moderních systémech. Ruby on Rails je pak webový aplikační framework, který je postavený na moderním jazyce Ruby. Spojení obojího naznačuje, že by se mělo jednat o obdobný framework, ovšem postavený na QBasicu.

[Blokováno AdBlockem] - AdBlock asi není třeba představovat - jedná se o doplněk do internetových prohlížečů, který blokuje reklamy a reklamní kód. Proč blokuje i prvek, který je součástí platformy xkcd, na to odpovědět neumíme.

MongoDB/Excel - MongoDB je moderní databázový systém. Excel je pak samozřejmě známý tabulkový procesor od Microsoftu, který se bohužel někdy jako databáze také používá. Spojení obojího je pochopitelně poněkud svérázné.

Cosi, co prostě funguje, takže se nikdo na nic neptá - Velmi důležitý prvek prakticky jakéhokoliv softwaru. Některý software je v podstatě tvořen pouze takovýmito prvky.

Třikrát zanestovaný Docker - Docker je softwarový kontejner, který umožňuje (s jistými omezeními) běh jednoho operačního systému v rámci operačního systému jiného. Natřikrát zanestovaný (vnořený) Docker by v zásadě znamenal, že máme co do činění s minimálně čtyřmi operačními systémy - pod prvním operačním systémem běží prostřednictvím Dockeru operační systém druhý, ve kterém běží prostřednictvím Dockeru systém třetí a v něm opět prostřednictvím Dockeru systém čtvrtý. O efektivitě takového řešení se asi nemusíme příliš rozepisovat...

Paravirtual Boy - Narážka na neúspěšnou herní konzoli společnosti Nintendo využívající virtuální reality. Technologická omezení ale celý projekt odsoudila k rychlému zániku. Paravirtualizace je pak forma virtualizace operačního systému (tzn. jeho běhu v rámci jiného operačního systému).

Rychle píšící vývojář - V podstatě taktéž prakticky nezbytný prvek valné většiny software ;-) Zmíněný vývojář by nicméně musel být schopen psát opravdu VELMI rychle.

Starší verze našeho software - viz položka "Cosi, co prostě funguje, takže se nikdo na nic neptá".

Tajemná síťová hrůza - Další víceméně nezbytný prvek většiny software, který je provozován v rámci místní či internetové sítě.

Server Microsoft Bob - Microsoft Bob je nechvalně známý pokus společnosti Microsoft z přibližně poloviny devadesátých let o vytvoření počítačového rozhraní, které by bylo přístupné naprosto každému. Tvořil ho virtuální dům s různými místnostmi, v nichž bylo možné počítač obsluhovat prostřednictvím standardních předmětů z domácnosti - například kliknutím na tužku se spustil textový editor. Vyskytovaly se v něm také kreslené postavičky, poskytující nápovědu, které Microsoft později využíval třeba v některých verzích Office. Microsoft Bob samozřejmě nikdy neexistoval v serverové verzi.

Obří procesor, který kdosi postavil v Minecraftu - Minecraft je počítačová hra, ve které hráč může postavit prostřednictvím poměrně primitivních prvků prakticky cokoliv. Celá řada hráčů se pustila do vskutku gigantických projektů, mezi něž patří například primitivní procesor (samozřejmě absurdně pomalý). Ovšem hranice toho, co hráči v Minecraftu dokáží vytvořit, se stále posouvají...

Mouseover text si pak dělá legraci ze stránek, které vyžadují specifické verze nějakých doplňků, aby nakonec stejně příliš nefungovaly.

Dnešní obrázek si částečně dělá legraci z nedávno oznámeného potenciálního objevu (respektive prozatím teoretického) další planety v naší Sluneční soustavě tím, že nabízí různé možnosti těles různých velikostí a v různých vzdálenostech, které bychom za planety teoreticky mohli označit, a případně vysvětlení, proč planetami nejsou.

Mouseover text odkazuje na klasické zvolání "Je to pták? Je to letadlo? Je to Superman!", které je s postavou Supermana už v podstatě nerozlučně spjaté. Randall nám tu nabízí poměrně svérázné vysvětlení oněch dvou úvodních otázek...

Interpretace dnešního stripu je zcela na každém ze čtenářů. Nabízejí se přinejmenším dvě ;-)

Zmíníme jen, že "Zdá se, že to trvá déle než obvykle" je chybová hláška, kterou Gmail vypisuje při různých potížích, například při problémech v komunikaci se svými servery, a hláška "Ale toto je nepříjemné" pro změnu pochází z Firefoxu, který ji vypisuje v situacích, kdy celá právě načítaná/zobrazovaná stránka z nějakého důvodu zkolabuje.

Pokud vám nic neříkají některá ze jmen v dnešním stripu, pak vězte, že:

Magnus Carlsen je šachový velmistr, který je momentálně hodnocen jako nejlepší šachista světa. Aplikace, o které se strip zmiňuje, skutečně vyšla (pro iOS a Android) a jmenuje se Play Magnus.

Serenu Williams asi není příliš třeba představovat - aktuálně se nachází na prvním místě žebříčku světových tenistek ve dvouhře.

Michael Phelps je na tom s představováním patrně podobně - jedná se o amerického plavce, který je držitelem nejvíce olympijských medailí vůbec.

Martha Stewart je velmi známá americká podnikatelka a televizní moderátorka a mimo jiné také autorka celé řady kuchařek.

Kdo je J. F. K. asi nemá smysl vysvětlovat. Snad.

Secretariat je slavný americký dostihový kůň. Takový americký Železník, dá se říct.

Muhammada Aliho asi také není potřeba příliš představovat, ale pro jistotu - jedná se o jednoho z nejslavnějších boxerů v těžké váze.

Ken Jennings je držitelem rekordu v počtu nepřerušených vítězství v televizní soutěži Jeopardy - vyhrál ji celkem čtyřiasedmdesátkrát po sobě. Pokud neznáte Jeopardy, pak vám možná pomůže informace, že u nás se obdobná soutěž vysílala pod názvem Risk a později Riskuj.

Ronda Rousey je americká zápasnice a judistka, mimo jiné držitelka bronzové olympijské medaile v judu, kterou získala v roce 2008 v Pekingu.

Dnešní strip by se dal v zásadě shrnout velice jednoduše: DNA je opravdu velmi, VELMI komplikovaná věc, a i kdybychom dosáhli stavu, kdy ji celou kompletně pochopíme (což je stále velmi vzdálené), pořád by nám to poskytlo jen malou část informací, potřebných k pochopení toho, jak vše doopravdy funguje. Žena v comicsu to ilustruje na příkladu hlavní stránky vyhledávače Google - na první pohled se jedná o velice triviální a prostou, takřka prázdnou stránku, ale pokud si zobrazíte její zdrojový kód, zjistíte, že je opravdu velmi komplikovaný, a budete stále velmi vzdáleni pochopení, co daný kód doopravdy dělá. Skutečnost, že jsme například již víceméně kompletně zmapovali lidský genom, má ve skutečnosti mnohem menší význam, než by se mohlo zdát - i když je samozřejmě přesto velice významná.

Mouseover text si pak dělá legraci z poměrně často se objevujících informací o tom, že byl objeven gen, způsobující to či ono. V tomto případě se jedná o údajný gen, který je zodpovědný za objevy genů, zodpovědných za konkrétní věci. Podle dalšího popisu je přitom tento gen tvořen celým chromozómem a dokonce i mitochondriemi - jinými slovy je tvořen v podstatě naprosto vším, co nás po genetické stránce činí lidmi.

V USA existuje hned několik mnemotechnických pomůcek, které slouží k rozpoznání korálovce, jednoho z nejjedovatějších hadů v Severní Americe. Existují totiž hadi, kteří vypadají velice podobně, ale liší se od korálovce pořadím barev v pruzích na těle a tím, že jsou víceméně neškodní.

Protagonisté dnešního comicsu byli nicméně vůči těmto poučkám zřejmě poměrně imunní. Hrdinka stripu konstatuje, že na hadovi vidí červený proužek, následovaný žlutým a černým, a interpretuje tedy tyto pruhy coby barevný kód pro značení hodnot rezistorů, takže dochází k závěru, že se jedná o hada, jehož odpor je 24 ohmů. Možná by bylo lepší, kdyby věnovala více pozornosti i jiným oblastem než pouze elektrotechnice, protože pokud má na sobě had v jejích rukách skutečně žluté proužky vedle červených, pak se jedná o pravého korálovce (tedy přinejmenším pokud se děj stripu odehrává v Severní Americe - u jihoamerických a latinskoamerických hadů je to celé poněkud komplikovanější).

Mouseover text pak naráží na existenci čtvrtého proužku v kódovém označení rezistorů, který v jejich případě udává povolenou toleranci skutečné hodnoty rezistoru. Pokud takový proužek chybí (jako by chyběl v případě tohoto hada), znamená to, že povolená odchylka hodnoty rezistoru je +-20 procent.

Překlad dnešního stripu opět patřil mezi ty zapeklitější - je postavený na vtipu, který nejde do češtiny dost dobře převést. Zabývá se totiž rozdílem mezi výrazy "sesquiannual" a "sesquiennial", tedy mezi událostí, která nastává třikrát za dva roky, a takovou, která nastává dvakrát za tři roky. V češtině sice občas používáme výrazy jako "bienále" nebo "trienále" a dle tohoto vzoru by se tedy ze "sesquiennial" dalo vytvořit "seskvienále", ale pro koncovku "-annual" asi žádný podobný ekvivalent neexistuje (tedy ne takový, který by fungoval v kontextu tohoto vtipu).

Rozhodli jsme se proto původní vtip volněji přizpůsobit českému prostředí (jak se nám to podařilo, to už musíte posoudit sami) a místo výše zmíněného v něm využít zmatky, související s výrazy "jednou tolik" a "dvakrát tolik". Řeknete-li totiž, že je něčeho "jednou tolik", nemůžete si být příliš jisti, jak si to druhá strana vyloží - může se domnívat, že se množství zdvojnásobilo (měli jste toho tolik a teď toho máte ještě jednou tolik), ale může se také domnívat, že zůstalo nezměněné (protože chápáno striktně logicky a matematicky jste číslo, udávající původní množství, vynásobili jedničkou). Názory se různí a i když má velká spousta lidí sklony výrazy "jednou tolik" a "dvakrát tolik" chápat jako volně zaměnitelné vyjádření toho, že se množství zdvojnásobilo, nejednoznačnost tohoto výrazu bude asi nadále přetrvávat. Těžko říct, který z těchto výkladů uznávají členové lingvistického klubu z dnešního stripu.

Mouseover text si pak dělá legraci z tautologie, tedy v zásadě definice kruhem. Tautologický výrok je ze své podstaty vždy pravdivý.

Celý dnešní strip si dělá legraci z poměrně slavné fámy o tom, jak údajně snadno zachránit utopenou elektroniku, zejména mobilní telefony - stačí je prý na noc umístit do misky s rýží. Rýže by podle těch, kteří tuto fámu šíří, měla z elektroniky, která je do ní umístěna, vytáhnout veškerou vlhkost. Bohužel ale tato zdánlivě triviální a zázračná metoda nefunguje - rýže do sebe vstřebá maximálně jen tu vlhkost, se kterou je v přímém kontaktu, ale rozhodně ne vlhkost z útrob daného zařízení.

Rýžový pilaf, zmíněný v mouseover textu, je pak velmi rozšířený pokrm (s bezpočtem různých variant), tvořený víceméně různě ochucenou rýží. Běžný Čech by o pilafu patrně řekl, že je to prostě normální české rizoto.

Jen několik stručných poznámek pro ty, kteří by snad netušili, o čem je v dnešním stripu řeč:

Kontrolní skupina je v případě vědecké studie skupina těch účastníků, kteří mají představovat výchozí, normální stav, a která - což je v kontextu dnešního stripu nejpodstatnější - se testu ve své podstatě neúčastní. Vedlejší účinky testovaného léku se u ní tedy projevit nemohly, protože daný lék vůbec nedostala.

Vězňovo dilema je poměrně známý experiment, při kterém mohou účastníci své partnery zradit výměnou za odměny. Pokud své partnery účastníci experimentu zradí ještě předtím, než jsou s odměnami seznámeni, nevypovídá to o jejich povaze příliš dobrého.

Zmínka o týrání elektrickým proudem pak odkazuje na velmi slavný Milgramův experiment, který zkoumá lidskou ochotu podřídit se autoritě i za cenu, že to někomu dalšímu působí fyzickou bolest. Jak ale naznačuje dialog, experiment, o kterém je ve stripu řeč, neměl ve skutečnosti s Milgramovým experimentem nic společného, neboť se jednalo o studii pleťových krémů.

Mouseover text si pak lze vyložit dvěma různými způsoby - buďto členové bezpečnostní komise dospěli po osobním setkání s účastníky studií k závěru, že se jedná o tak zkažené lidi, že si naznačené zacházení zaslouží, anebo jsou členové této komise podobně sociopatičtí jako účastníci zmiňovaných studií.

Protagonista dnešního stripu komentuje baseballový zápas - ovšem z jeho svérázných komentářů je naprosto evidentní, že baseball nebude jeho silnou stránkou.

Text v prvním panelu hovoří o odpalovací hře, tedy samozřejmě o baseballu. "Pátou částí" je pak myšlena pátá směna (z devíti).

Pálkař, zmíněný ve druhém panelu, nemá zase až takové štěstí, že dostane další šanci - pokud, jak se zdá, k odpalu právě nastoupil a netrefil míček při prvním odpalu, má na svém kontě teprve první strike. Hru opouští až při třetím striku. A velikost pálky souvisí spíše s konstitucí daného pálkaře, než že by byla předpokladem pro daleký odpal.

Ve třetím panelu je evidentně řeč o fanoušcích na lavičkách na tribuně. Není tedy asi příliš divné (natož nezdvořilé), že na jejich pokřikování pálkař nereaguje.

Čtvrtý panel popisuje situaci, kdy nadhazovač trefí míčkem přímo pálkaře, a to dokonce opakovaně. Ačkoliv je protagonista dnešního stripu z tohoto nadhazovače nadšený, jeho tým to patrně vnímá dost odlišně - pokud nahozený míček zasáhne jinou část pálkaře než pálku samotnou, získává tento pálkař právo postupu na první metu. To je ostatně důvod, proč to "ostatní otráveně sledují a nic nedělají" - dle pravidel ani nemohou.

V posledním panelu je pak popsaný proces tzv. kradení mety ("polštáře"), tedy situace, kdy se běžec na metě pokouší na následující metu doběhnout už v okamžiku, jakmile míček opustí nadhazovačovu ruku. Je to poměrně riskantní taktika, protože riziko, že bude takový běžec vyoutován, je poměrně vysoké, nicméně je zcela v souladu s pravidly a je poměrně jisté, že po skončení tohoto zápasu k žádné jejich změně nedojde.

A konečně mouseover text pak zmiňuje situaci, kdy nadhazovač zaznamenal příliš mnoho odpalů, což je pro tým v poli vcelku nežádoucí stav, a proto na jeho místo dle rozhodnutí trenéra nastoupil náhradník z tzv. bullpenu ("vězení pro házeče"), kde se náhradní nadhazovači rozcvičují a připravují.