Na dnešním comicsu není příliš co vysvětlovat, je poměrně jednoznačný. Snad jen stojí za to podotknout, že si mousover text dělá legraci z filmové série Doba ledová.

Z důvodů, které jsou současně poněkud obskurní i poměrně logické, se u náhle velmi populárních (tzn. obvykle virálních) videí na YouTube stává to, že se počítadlo jejich zhlédnutí zastaví zhruba na den na hodnotě "301". Běžně pak bývá k vidění, že má video uvedených 301 zhlédnutí, ale třeba několik tisíc "Like", což řadu lidí zaskočí, případně jim to vrtá hlavou.

Google před nedávnem za zmíněné číslo doplnil znaménko plus, aby naznačil, že zhlédnutí může být ve skutečnosti více.

Randall nám dnes nicméně nabízí pohled do zákulisí toho, jak skutečně taková virální videa vznikají.

Dnešní comics samozřejmě naráží na aktuální aféru kolem sledovacího projektu PRISM, provozovaného NSA, který shromažďuje a monitoruje soukromá elektronická data.

Dwarf Fortress je legendární (a poněkud obskurní) sharewareová počítačová strategická hra, prezentovaná v čistě textovém režimu pomocí pseudografiky. Hra probíhá v náhodně vygenerovaném světě, ve kterém hráč ovládá skupinku trpaslíků a snaží se s nimi vybudovat fungující a prosperující trpasličí pevnost, a je proslulá svou vysokou obtížností, ale současně také ohromující komplexností. Jak comics naznačuje, každý, kdo tráví čas tím, že sleduje hráče Dwarf Fortress, jak hraje, se obrazně řečeno sám nutně stává hráčem hry, velmi podobné Dwarf Fortress, který sleduje, jak jeho herní postavy hrají Dwarf Fortress.

Mouseover text pak odkazuje na skutečnost, že nejeden hráč Dwarf Fortress tráví spoustu času tím, že se ve hře (s využitím její zmíněné vysoké komplexnosti) pokouší vybudovat pozoruhodné věci - například byla ve Dwarf Fortress vytvořena turingovsky úplná funkční kalkulačka, fungující tedy doslova na trpaslíky. Randall pak zmiňuje vytvoření celého turingovsky úplného počítače ve Dwarf Fortress a přirovnává Velkého bratra k někomu, kdo se na takovém počítači následně pokouší zprovoznit Minecraft - hru, která je v mnoha ohledech považována za variaci právě na Dwarf Fortress a ve které její hráči vytvořili podobně pozoruhodná díla, například funkční osmibitový mikroprocesor.

Dnešní comics asi příliš vysvětlení nepotřebuje - oba protagonisté v něm zkrátka nepřímo přiznávají, že stejně jako spousta z nás ztrácejí čas přesně těmi nedůležitými soukromými obavami a nejistotami, které za to nestojí.

Ufff. Tohle je zase jednou učiněná překladatelská noční můra - vtip tohohle comicsu totiž prakticky nelze převést mimo anglosaské reálie.

Muž v klobouku a čepici jsou známí komici Abbott a Costello, kteří se mimo jiné proslavili také legendární scénkou "Kdo je na první metě?". Pamatujete na Rain Mana? Raymond Babbitt v něm tuhle scénku mnohokrát odříkával dokola. Její vtip spočívá v neobvyklých jménech hráčů na jednotlivých metách - hráč na první metě se jmenuje "Kdo", hráč na druhé "Jak" a hráč na třetí "Nevím", což samozřejmě v rámci scénky vede k mnoha nedorozuměním.

Žena v comicsu tohle nepochopení zavádí ještě o stupeň dál tím, že si jejich neustálé dohady o tom, kdo/Kdo je na první metě vykládá jako debatu o hrdinovi britského seriálu Doctor Who. V češtině se tenhle seriál sice jmenuje "Pán času", ovšem původní název znamená doslova "Doktor Kdo". Celá řada těch, kteří seriál příliš neznají, se domnívají, že je název celého seriálu, ted "Doktor Kdo", současně i skutečným jménem hlavního hrdiny. (Ve skutečnosti název seriálu odkazuje na poměrně obvyklý rozhovor, který v něm v různých obměnách zazní poměrně často: - Jsem Doktor. - Doktor kdo? - Prostě Doktor.) Žena v comicsu jako správný nerd evidentně usoudila, že Abbott s Costellem k takovým lidem patří a upozorňuje je tedy, že onen "Kdo" (který je na první metě) se ve skutečnosti jmenuje prostě "Doktor" (respektive si tak nechá říkat - jak se jmenuje doopravdy, to je jedním z největších tajemství celého seriálu).

No a aby to nebylo tak jednoduché, tak mouseover text to celé posouvá zase ještě někam docela jinam, protože obsahuje odkazy na slavnou a poněkud bizarní dětskou scifi knihu Madeleine L'Engle "A Wrinkle in Time", ve které se objevují postavy s velice podobnými jmény - mimo jiné v ní figurují "Paní Kdo" (která je tedy evidentně na první metě) a také "Paní Jakto", která je v mouseover textu vybízena k tomu, aby z druhé mety, na které logicky musí být, vyrazila na metu třetí, protože Tetě Příšeře (další z vedlejších postav knihy) se podařil skvělý odpal. (Nakolik se nám podařilo zjistit, tak tahle kniha zřejmě nikdy v češtině nevyšla, jen ve slovenštině vyšla jako "Nebezpečná skratka". Takže jsme si jména postav prostě vymysleli podle sebe.)

Randallova mysl se občas ubírá pozoruhodnými cestami...

Poměrně jednoznačné Randallovo vyjádření k tématu hipsterů a diskusím, které na tohle téma postupně vznikají. Křivky, které jsou v grafu zobrazeny, jsou křivky logistické funkce, jinak též sigmoidy.

Mouseover text pak naráží na skutečnost, že každá další křivka je v absolutních hodnotách nižší a nižší a tedy zahrnuje stále méně lidí, kteří danou věc řeší. Randallova křivka, týkající se jeho grafu, je už velice nízká, takže pokud chcete v tomto trendu nadále pokračovat a namítnout něco k existenci grafu samotného, je velice pravděpodobné, že jste jediní, kdo se k něčemu takovému má potřebu vyjádřit.

Technické zprávy bývají obvykle velice suchopárné texty, čtené (ať už nahlas nebo v duchu) velmi monotónním hlasem.

Comics navrhuje způsob, jak si jejich čtení oživit - představovat si, že jejich znění pokřikuje rozčílená manželka na vedoucího projektu, kterého se zpráva týká.

Mouseover text pak nabízí alternativní řešení, které je zcela v souladu s Randallovými tendencemi při myšlenkových experimentech vše poněkud nadsazovat a přehánět.

Dnešní comics je alternativní verzí známé scény z knihy Pán prstenů, ve které Společenstvo stojí před bránou Morie a Gandalf se ji pokouší otevřít. Žena v comicsu odhalí správné řešení - říct elfské slovo "mellon", tedy "přítel" - a brána se začne otevírat.

Společenstvo však s sebou v knize nemá Muže v klobouku, který v comicsu přemítá o tom, jak by se asi elfsky řeklo "falešný přítel". Odpověď druhého muže, tedy "Mellogoth", je narážkou na dějiny Středozemě, neboť je údajné elfské slovo tvořeno složením slov "mellon" a "Morgoth", což byl původní Temný pán, ještě hrozivější a mocnější než Sauron, tedy Temný pán z období, ve kterém se odehrává Pán prstenů. Není proto divu, že se následně brána opět velmi prudce zavře. (Pro další informace o Morgothovi vás odkazujeme na Silmarillion.)

V angličtině dává vytvoření oné složeniny o něco větší smysl, protože se v původním textu i v angličtině operuje se složeným slovem "frenemy", které je spojením výrazů "friend" (přítel) a "enemy" (nepřítel) a označuje se jím někdo, kdo se tváří jako přítel, ale ve skutečnosti jím tak docela není.

Mouseover text pak odkazuje na další události od brány Morie a v Morii a vytváří hypotetickou situaci, během které by proti sobě stanula dvě velice nebezpečná stvoření - Hlídač z jezera je nespecifikovaný tvor se spoustou chapadel, který obývá jezero před branami Morie, zatímco balrog je velmi mocné stvoření, obývající přímo Morii, které je v podstatě oživlým ohněm, takže by koupel, způsobenou vodami z jezera, asi neneslo tak úplně bezproblémově.

Dnešní comics naráží na skutečnost, že média či jednotlivci často prezentují vědecké informace zkresleně, a ilustruje to na příkladu nejrůznějších léků na rakovinu, kterých se to velice často týká. Samotný fakt, že nějaká látka ničí rakovinné buňky v laboratorních podmínkách, je bohužel pro léčbu rakoviny mnohem méně významný, než jak bývá prezentován, protože, jak comics upozorňuje, rakovinné buňky dokáže zničit i pistole. Jde samozřejmě o to najít lék, který by selektivně ničil pouze buňky rakovinné a na žádné jiné neměl vliv (což pochopitelně není případ zmíněné pistole). A jak upozorňuje mouseover text, ani objev látky, která by v přísně laboratorních podmínkách dokázala ničit výhradně rakovinné buňky, není pro léčbu rakoviny bohužel takovým pokrokem, jak by se mohlo zdát.

Současně jde o další z comicsů na téma rakoviny, které je pro Randalla velice citlivé - jeho žena se v minulosti s rakovinou léčila a několik jeho comicsů se tomu v minulosti věnovalo.

V anglicky mluvícím světě je notoricky známá dětská říkanka, která dětem vysvětluje, že si z nadávek a jiných nepříjemných výroků nemají nic dělat, protože jim nemohou nijak ublížit:

Sticks and stones may break my bones
but words will never hurt me.

Doslova:

Klacky a kamení mi můžou přelámat kosti,
ale slova mi ublížit nemohou.

Ustálená česká verze pokud víme neexistuje, stejně jako nám není známa existence nějakého srovnatelného českého přísloví, takže jsme to přeložili trochu po svém.

Celý comics pak na téhle říkance staví. Rodič dítěte se pokouší působit výchovně a optimisticky, ale nakonec sám tváří v tvář realitě této říkanky a skutečnosti, že ona slova o lámání kostí jaksi musejí z něčeho reálného vycházet (a někdo u toho musí ony hole držet v ruce), uznává, že to na světě bohužel tak jednoduché skutečně není, právě naopak.