Dnes tu máme opět jeden z těch comicsů, u kterých se nám nepodařilo vymyslet odpovídající překlad.

Vtip původního stripu spočívá ve dvojím významu věty "I'm not a huge fan", kterou větrná turbína odpovídá muž na zemi na jeho dotaz. Tahle větě jednak znamená něco ve smyslu "Nejsem z něj kdovíjak nadšená", ale současně lze také chápat doslovně, tedy "Nejsem žádný obří větrák" - což je rozhodně pravda, protože rozdíl mezi turbínou a větrákem (který muži na zemi, jak se zdá, zcela uniká) je právě v tom, že větrák slouží k umělému vytvoření proudu vzduchu, zatímco turbína přesně naopak slouží k využití již existujícího proudění za nějakým dalším účelem. Jinými slovy - pokud byste v horku a bezvětří roztočili větrnou turbínu a stoupnete si před ni, příliš se neochladíte. Na to byste potřebovali větrák.

Jelikož je něco takového v češtině patrně nereprodukovatelné, sáhli jsme alespoň po variantě, která je v jistém ohledu taktéž dvojznačná a snad je alespoň trochu úsměvná, když už nedosahuje vtipnosti originálu.

Mouseover text pak opět jednou odkazuje na Randallovy oblíbené trebuchety.

Fermiho paradox je vyjádřením rozporu mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemských civilizací a absencí jakýchkoliv důkazů o ní.

Dnešní comics naráží na skutečnost, že astronomové v poslední době objevují v našem relativním okolí další a další planety, na kterých by teoreticky mohl existovat život, ale zatím stále neexistuje jediný důkaz o jeho skutečné existenci. To je samozřejmě jednak způsobeno tím, že nalézt známky života je nesrovnatelně náročnější než najít potenciální místa jeho existence, a jednak také tím, že ačkoliv počet objevených obyvatelných planet skutečně poměrně rychle stoupá, stále se jedná o planety jen u nepatrného zlomku z celkového množství hvězd v rámci naší Galaxie.

Comics přitom přichází s další, méně konvenční teorií o tom, proč jsme zatím neobjevili žádné známky mimozemského života - totiž že ho možná pouze nevidíme, stejně jako nevidíme rybu, která splývá s mořským dnem, aby se ukryla před predátory. V takovém případě by mohlo být docela dobře možné, že se skutečně ve vesmíru vyskytují nějací predátoři, před kterými se mimozemské civilizace ukrývají. Poslední panel comicsu tento nápad v souladu s oním "mořským" přirovnáním přivádí poněkud netradičním směrem a mouseover text pak celou situaci podává v patřičně dramatickém duchu.

Dnešní comics upozorňuje na skutečnost, že ačkoliv je pro nás obvykle vesmír něčím velice vzdáleným, ve skutečnosti je blíže, než vzdálenosti, které jsme poměrně běžně zvyklí vídat na rozcestnících.

Mouseover text pak naráží na skutečnost, že hranice toho, co se považuje za "vesmír", je ve značné míře pouze otázkou definice. Například někteří testovací piloti v šedesátých letech, kteří prováděli výškové lety s letouny X-15, byli oficiálně označováni za astronauty, přestože dosáhli pouze výšky 80 kilometrů.

TMI je v zásadě nepřeložitelná anglická zkratka, používaná primárně v elektronické komunikaci. Znamená "Too Much Information", tedy doslova "příliš mnoho informací", a obvykle se používá v situacích, kdy se s vámi někdo dělí o věci, které je obvyklejší si nechávat spíše pro sebe - ať už příliš intimní, nebo třeba poněkud nevkusné pro danou situaci.

Hlavní hrdina dnešního stripu to ale, jak se zdá, myslí poněkud doslovněji.

Dnešní comics se odkazuje na nedávný objev gravitačních vln z počátků našeho vesmíru, který podpořil kosmologickou teorii o vzniku vesmíru rozpínáním z původně velice malých rozměrů na dnešní takřka nepředstavitelné.

Je-li řeč o takovém rozpínání, bývá někdy vesmír přirovnáván k basketbalovému míči. Randall se v dnešním comicsu snaží naznačit, že to možná není vůbec od věci - jeho verze mapy mikrovlnného vesmírného pozadí se od té oficiální poněkud liší. Obrázek obsahuje švy a logo výrobce basketbalových míčů Spalding tak, jak by se někomu mohly jevit, pokud by je pozoroval zevnitř míče samotného.

Mouseover text pak v tomto duchu pokračuje a naznačuje, že při změně metody vyhodnocení těchto dat se objeví postavy basketbalisty Michaela Jordana a králíka Buggse Bunnyho, tedy hrdinů kombinovaného animovaného a hraného filmu Space Jam, jehož zápletka má s vesmírem i basketbalem mnoho společného.

V nedávných dnech překvapilo IT svět oznámení Vica Gundotry, duchovního otce sociální sítě Google Plus, o jeho odchodu ze společnosti Google. Na tomto základě se vynořila celá řada spekulací a dohadů o tom, že Google hodlá další rozvoj a podporu sítě Plus radikálně omezit. Následně byly tyto spekulace lidmi z Google vyvraceny, ale samozřejmě existuje celá řada lidí, kteří pochybují o tom, co nás skutečně v budoucnu čeká.

Dnešní comics reaguje právě na tyto spekulace fiktivním oznámením společnosti Google o tom, že se chystá zrušit víceméně naprosto všechny své hlavní služby (včetně naprosto klíčového vyhledávání), aby se následně soustředila na svou skutečnou hlavní službu - veřejný DNS server na adrese 8.8.8.8. Tento server skutečně existuje a Google na něm uvedenou službu opravdu nabízí s tím, že je jejich DNS server rychlejší než DNS server vašeho poskytovatele internetu (což může a nemusí být pravda). Připomeneme jen, že DNS servery slouží k překladu uživatelsky přívětivých a zapamatovatelných internetových adres - například www.google.cz - na jejich "reálné" číselné adresy, pomocí kterých dochází ke skutečné identifikaci počítačů, komunikujících spolu na internetu.

Služeb Google DNS bylo hromadně využíváno například před nedávnem v Turecku, kde vláda blokovala právě prostřednictvím DNS serverů přístup občanů ke Twitteru či YouTube. Nezávislé DNS servery Google umožňovaly toto blokování obejít.

Mouseover text pak naráží na skutečnost, že Google ve skutečnosti provozuje dva DNS servery - jeden na adrese 8.8.8.8 a druhý na adrese 8.8.4.4. Protože je první adresa snáze zapamatovatelná a rozšířená, je pochopitelně využívána mnohem větším množstvím lidí, přestože služby, které oba servery nabízejí, jsou zcela totožné. Je tedy pravděpodobné, že mouseover text současně nepřímo odkazuje například na relativně nedávné ukončení provozu služby Google Reader, kterou sice používalo nezanedbatelné množství lidí, ale z pohledu Google se nejednalo o množství dostatečné, které by ospravedlňovalo další provoz této služby. Přinejmenším teoreticky by tedy něco takového mohlo potkat i druhý DNS server společnosti Google.

NRO je zkratka amerického Národního úřadu pro průzkum, zodpovědného za výrobu a provoz amerických špionážních satelitů.

Zmínka o "hledání Walda" naráží na oblíbenou dětskou hru zvanou "Kde je Waldo?" (v Británii pak "Kde je Wally?"). Cílem hráče je najít na obrázku s velkým množstvím nejrůznějších postaviček "hlavního hrdinu" jménem Waldo, který se někde na stránce mezi nimi ukrývá. Často to není vůbec jednoduché, protože postaviček bývá na stránce skutečně hodně, nezřídka se Waldovi poměrně dost podobají a najít ho dá tedy poměrně dost práce.

Jak je vidět, hlavní hrdinové dnešního stripu, zaměstnanci NRO, zřejmě našli ideální způsob, jak využít špičkovou techniku, kterou mají k dispozici.

I když pokud budeme soudit na základě mouseover textu, pravděpodobně se vše vyvíjelo poněkud jinak, než původně očekávali.

Jak je vidět, nejen na českém internetu se spousta lidí, je-li jim smazán nějaký komentář, jsou zabanováni nebo dojde k nějakým jiným změnám, které se jim nelíbí, zcela nesmyslně odvolává na svobodu slova, případně cenzuru, aniž by věděli, co ty pojmy doopravdy znamenají (například nedávné změny v systému komentářů na Novinkách vyvolaly záplavy výkřiků o cenzuře a dokonce protiústavnosti ohlášených změn). Randall se evidentně s podobnými lidmi na internetu setkává také a proto se jim v dnešním comicsu snaží vysvětlit, proč je taková argumentace scestná.

Zmínka o prvním dodatku samozřejmě odkazuje na Ústavu Spojených států. První dodatek občanům USA zaručuje právě svobodu slova, tisku, vyznání či projevu. Je tu ale stejný háček, jako v případě obdobných zákonů v jiných zemích (včetně naší) - to vše platí jen ve vztahu stát versus občan. Pokud vám tedy někdo smaže komentář na soukromě provozovaných internetových stránkách, nebo vás zablokuje na nějakém diskusním fóru, nejedná se ani v nejmenším o porušení vašich práv na svobodu slova. Jen vám tím zkrátka v souladu s pointou dnešního stripu oznamuje, že o vaše názory nestojí.

Stejně tak vás svoboda slova zcela logicky nechrání před jinými názory či před následky, které si vyjadřováním svých názorů způsobíte.

Mouseover text pak kromě toho naznačuje, že jste-li nuceni se pro obhajobu svých názorů odvolávat na svobodu slova, víceméně tím dáváte najevo, že vám pravděpodobně došly jakékoliv další, smysluplnější argumenty, kterými byste své názory mohli obhájit.

Dnešní comics je z oblasti statistiky. Takzvané Studentovo rozdělení je statistické pravděpodobnostní rozložení dat, který se svým vzhledem poměrně dost blíží klasické Gaussově křivce. Autorem tohoto rozdělení je William Gosset, který ho původně publikoval pod pseudonymem Student - odtud tedy Studentovo rozdělení.

Hrdina comicsu je ale s modelem Studentova rozdělení z nějakého důvodu nespokojený a přichází proto s (fiktivním) Učitelovým rozdělením, které je viditelně mnohem komplikovanější a tedy na pohled zajímavější, i když by současně poněkud paradoxně v praxi znamenalo, že se nejedná o skutečně reprezentativní statistický vzorek.

Mouseover text pak dále rozvíjí vtip na téma student/učitel tím, že hovoří o "testu" - význam slova "test" je přitom samozřejmě dost odlišný ve statistice a ve školství.

Ačkoliv se to může zdát pozoruhodné, skutečně nemáme do dnešního dne nejmenší tušení, proč vlastně spíme. Existuje sice řada teorií, ale žádná z nich kupodivu nebyla jednoznačně prokázána.

A k mouseover textu snad jen drobná poznámka - ačkoliv by český čtenář mohl obzvlášť s ohledem na kontext poněkud pochybovat, William C. Dement je skutečně reálným předním světovým výzkumníkem v oboru spánku.