Opět jeden ze stripů, které se do češtiny překládaly nesnadno, protože je jeho pointou nepřeložitelný dvojsmysl (ale tentokrát i z dalšího důvodu). Pokusili jsme se tedy nalézt alespoň trochu adekvátní a náhradu, která používá dvojsmysl trochu jiný.

Samotný monolog, který se v tomto stripu objevuje, pak odkazuje na básnické metrum, konkrétně na jeho jednotku, tedy stopu. Žena v comicsu svého partnera instruuje k tomu, aby společné něžné chvilky zahájil opakováním verše "příběh vody řeka chápe", který používá (nebo v to alespoň upřímně doufáme...) trochejské metrum, tedy dvouslabičnou stopu, kdy první slabika je přízvučná a druhá nepřízvučná. Následně by měl přejít k metru jambickému veršem "zbavím věcí cenných druhé", které je opět dvouslabičné, ale důraz je přesunut na slabiku druhou, a vše pak touží zakončit veršem "veršuje jablečný škorpión", používajícím metrum daktylské, tedy přízvučnou slabiku, následovanou dvěma nepřízvučnými.

V mouseover textu pak požaduje ještě něžné zašeptání slova "anapest", což je název dalšího možného metra, ovšem slovo "anapest" samo o sobě do tohoto metra nepatří, jedná se o daktyl.

Jelikož je ale chápání básnického metra autory překladu velice omezené (byť se v praxi psaní veršů občas věnujeme, činíme tak zcela pocitově, nikoliv s učebnicí prozodie v ruce), je docela dobře možné, že jsme převod původních anglických veršů do češtiny v tomto comicsu nějak výrazně popletli (zejména v případě pro češtinu poměrně netypického jambu si nejsme příliš jisti). Pokud se tak stalo, pak se velice omlouváme.

Dnešní strip je odkazem na takzvanou velkou Fermatovu větu, jedné z nejslavnějších matematických vět. Matematik Pierre de Fermat v 17. století poznamenal na okraj knihy Aritmetika, že pro daný problém "...objevil tak podivuhodný důkaz, že tento okraj je příliš malý, než aby se do něj vešel". Tento důkaz nicméně poté neuvedl nikde jinde a je velice pravděpodobné, že ho ve skutečnosti vůbec neobjevil. K prvnímu úspěšnému důkazu daného matematického problému došlo až o několik set let později, konkrétně v roce 1994.

Autor poznámky na okraji v dnešním stripu se pokouší o něco podobného. Ve své poznámce tvrdí, že objevil důkaz o tom, že jakékoliv informace je možné nekonečně zestručnit, ovšem v okamžiku, kdy dospěje k tvrzení, že je okraj příliš malý, než aby se tam tento důkaz vešel, si evidentně uvědomuje, že se oba tyto výroky navzájem vylučují.

Mouseover text pak odkazuje na Shannonův-Hartleyho teorém z informační teorie, který definuje maximální možnou rychlost přenosu informací. Změnit velikost fontu, tak jak mouseover text navrhuje, ve skutečnosti samozřejmě nedává pražádný smysl.

Nadace The Long Now, zmiňovaná v dnešním stripu, skutečně existuje a skutečně se snaží svými aktivitami podporovat lidské konání s dlouhodobějším výhledem, než v jakém obvykle uvažujeme. Například (jak už bylo zmíněno v jednom z předchozích stripů) navrhují pro zápis letopočtu používat více než jen čtyři číslice.

Stejně tak samozřejmě existuje i Brian Eno, který je skutečně jedním ze spoluzakladatelů této nadace, a existuje také snaha vytvořit zmíněný "civilizační manuál". Jen pravděpodobně obsahuje poněkud odlišné texty, než naznačuje dnešní strip.

Mouseover text pak odkazuje na knihu, obsahující novelizaci slavné epizody původního Star Treku, ve které došlo k prvnímu televiznímu polibku mezi bělochem (Kirkem) a černoškou (Uhurou), který se tak zapsal do televizní historie.

Vysvětlení tohoto stripu bude asi pro naše stránky poněkud kontraproduktivní, jelikož jeho vznikem v podstatě nepřímo sdělujeme, že naše čtenáře opravdu hodně nenávidíme, nicméně tedy...

Kerning je typografický pojem, který označuje úpravu mezer mezi konkrétními znaky tak, aby výsledek působil vizuálně příjemněji. Pokud by mezi jednotlivými znaky byly vždy stejné rozestupy, nepůsobil by výsledný text tak dobře. Dnešní profesionální počítačové fonty obvykle obsahují takzvané kerningové páry, tedy definice mezer mezi konkrétními dvěma znaky, vyskytnou-li se v textu vedle sebe. Stejně tak moderní počítačové programy většinou odvádějí poměrně dobrou práci, co se kerningu týče, ovšem protože s nimi současně mnohem častěji pracují méně zdatní lidé s horším vizuálním citem, není výjimkou narazit na nápisy a texty s opravdu poměrně dost špatným kerningem. Rozpoznávání špatného kerningu přitom, jak vtipně ilustruje tento strip, patří mezi jednu z věcí, které, jakmile o nich víte, vás jsou schopny velmi spolehlivě iritovat - například proto, že jsou poměrně spolehlivým důkazem toho, že se díváte na práci typografického ignoranta, nebo proto, že jsou k vidění skutečně až překvapivě často.

Na práci typografických ignorantů pak odkazuje i mouseover text. (Budiž nám nicméně snad alespoň do jisté míry omluvou to, že font, který používáme, je víceméně amatérskou snahou o převedení Randallova písma do podoby TrueType fontu. A že jsme si do něj například české znaky museli dodělávat zcela sami.)

Dnes tu máme opět jeden z těch comicsů, u kterých se nám nepodařilo vymyslet odpovídající překlad.

Vtip původního stripu spočívá ve dvojím významu věty "I'm not a huge fan", kterou větrná turbína odpovídá muž na zemi na jeho dotaz. Tahle větě jednak znamená něco ve smyslu "Nejsem z něj kdovíjak nadšená", ale současně lze také chápat doslovně, tedy "Nejsem žádný obří větrák" - což je rozhodně pravda, protože rozdíl mezi turbínou a větrákem (který muži na zemi, jak se zdá, zcela uniká) je právě v tom, že větrák slouží k umělému vytvoření proudu vzduchu, zatímco turbína přesně naopak slouží k využití již existujícího proudění za nějakým dalším účelem. Jinými slovy - pokud byste v horku a bezvětří roztočili větrnou turbínu a stoupnete si před ni, příliš se neochladíte. Na to byste potřebovali větrák.

Jelikož je něco takového v češtině patrně nereprodukovatelné, sáhli jsme alespoň po variantě, která je v jistém ohledu taktéž dvojznačná a snad je alespoň trochu úsměvná, když už nedosahuje vtipnosti originálu.

Mouseover text pak opět jednou odkazuje na Randallovy oblíbené trebuchety.

Fermiho paradox je vyjádřením rozporu mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemských civilizací a absencí jakýchkoliv důkazů o ní.

Dnešní comics naráží na skutečnost, že astronomové v poslední době objevují v našem relativním okolí další a další planety, na kterých by teoreticky mohl existovat život, ale zatím stále neexistuje jediný důkaz o jeho skutečné existenci. To je samozřejmě jednak způsobeno tím, že nalézt známky života je nesrovnatelně náročnější než najít potenciální místa jeho existence, a jednak také tím, že ačkoliv počet objevených obyvatelných planet skutečně poměrně rychle stoupá, stále se jedná o planety jen u nepatrného zlomku z celkového množství hvězd v rámci naší Galaxie.

Comics přitom přichází s další, méně konvenční teorií o tom, proč jsme zatím neobjevili žádné známky mimozemského života - totiž že ho možná pouze nevidíme, stejně jako nevidíme rybu, která splývá s mořským dnem, aby se ukryla před predátory. V takovém případě by mohlo být docela dobře možné, že se skutečně ve vesmíru vyskytují nějací predátoři, před kterými se mimozemské civilizace ukrývají. Poslední panel comicsu tento nápad v souladu s oním "mořským" přirovnáním přivádí poněkud netradičním směrem a mouseover text pak celou situaci podává v patřičně dramatickém duchu.

Dnešní comics upozorňuje na skutečnost, že ačkoliv je pro nás obvykle vesmír něčím velice vzdáleným, ve skutečnosti je blíže, než vzdálenosti, které jsme poměrně běžně zvyklí vídat na rozcestnících.

Mouseover text pak naráží na skutečnost, že hranice toho, co se považuje za "vesmír", je ve značné míře pouze otázkou definice. Například někteří testovací piloti v šedesátých letech, kteří prováděli výškové lety s letouny X-15, byli oficiálně označováni za astronauty, přestože dosáhli pouze výšky 80 kilometrů.

TMI je v zásadě nepřeložitelná anglická zkratka, používaná primárně v elektronické komunikaci. Znamená "Too Much Information", tedy doslova "příliš mnoho informací", a obvykle se používá v situacích, kdy se s vámi někdo dělí o věci, které je obvyklejší si nechávat spíše pro sebe - ať už příliš intimní, nebo třeba poněkud nevkusné pro danou situaci.

Hlavní hrdina dnešního stripu to ale, jak se zdá, myslí poněkud doslovněji.

Dnešní comics se odkazuje na nedávný objev gravitačních vln z počátků našeho vesmíru, který podpořil kosmologickou teorii o vzniku vesmíru rozpínáním z původně velice malých rozměrů na dnešní takřka nepředstavitelné.

Je-li řeč o takovém rozpínání, bývá někdy vesmír přirovnáván k basketbalovému míči. Randall se v dnešním comicsu snaží naznačit, že to možná není vůbec od věci - jeho verze mapy mikrovlnného vesmírného pozadí se od té oficiální poněkud liší. Obrázek obsahuje švy a logo výrobce basketbalových míčů Spalding tak, jak by se někomu mohly jevit, pokud by je pozoroval zevnitř míče samotného.

Mouseover text pak v tomto duchu pokračuje a naznačuje, že při změně metody vyhodnocení těchto dat se objeví postavy basketbalisty Michaela Jordana a králíka Buggse Bunnyho, tedy hrdinů kombinovaného animovaného a hraného filmu Space Jam, jehož zápletka má s vesmírem i basketbalem mnoho společného.

V nedávných dnech překvapilo IT svět oznámení Vica Gundotry, duchovního otce sociální sítě Google Plus, o jeho odchodu ze společnosti Google. Na tomto základě se vynořila celá řada spekulací a dohadů o tom, že Google hodlá další rozvoj a podporu sítě Plus radikálně omezit. Následně byly tyto spekulace lidmi z Google vyvraceny, ale samozřejmě existuje celá řada lidí, kteří pochybují o tom, co nás skutečně v budoucnu čeká.

Dnešní comics reaguje právě na tyto spekulace fiktivním oznámením společnosti Google o tom, že se chystá zrušit víceméně naprosto všechny své hlavní služby (včetně naprosto klíčového vyhledávání), aby se následně soustředila na svou skutečnou hlavní službu - veřejný DNS server na adrese 8.8.8.8. Tento server skutečně existuje a Google na něm uvedenou službu opravdu nabízí s tím, že je jejich DNS server rychlejší než DNS server vašeho poskytovatele internetu (což může a nemusí být pravda). Připomeneme jen, že DNS servery slouží k překladu uživatelsky přívětivých a zapamatovatelných internetových adres - například www.google.cz - na jejich "reálné" číselné adresy, pomocí kterých dochází ke skutečné identifikaci počítačů, komunikujících spolu na internetu.

Služeb Google DNS bylo hromadně využíváno například před nedávnem v Turecku, kde vláda blokovala právě prostřednictvím DNS serverů přístup občanů ke Twitteru či YouTube. Nezávislé DNS servery Google umožňovaly toto blokování obejít.

Mouseover text pak naráží na skutečnost, že Google ve skutečnosti provozuje dva DNS servery - jeden na adrese 8.8.8.8 a druhý na adrese 8.8.4.4. Protože je první adresa snáze zapamatovatelná a rozšířená, je pochopitelně využívána mnohem větším množstvím lidí, přestože služby, které oba servery nabízejí, jsou zcela totožné. Je tedy pravděpodobné, že mouseover text současně nepřímo odkazuje například na relativně nedávné ukončení provozu služby Google Reader, kterou sice používalo nezanedbatelné množství lidí, ale z pohledu Google se nejednalo o množství dostatečné, které by ospravedlňovalo další provoz této služby. Přinejmenším teoreticky by tedy něco takového mohlo potkat i druhý DNS server společnosti Google.