Hrdinové dnešního stripu podle všeho označují nebe a zem jako "poloviny" - pravděpodobně samozřejmě proto, že stojíte-li jako oni na velké pláni, pak polovinu vašeho výhledu zabírá nebe, a druhou polovinu zem.

Kromě toho pravděpodobně dnešní strip také odkazuje na několik dřívějších stripů, které si dělaly legraci z obratu "jeden z nej...". V kontextu něčeho, co má dvě poloviny, je pochopitelně takový obrat ještě absurdnější, protože v podstatě vůbec nic nesděluje o tom, kterou z nich má autor výroku raději.

Mouseover text pak vychází ze skutečnosti, že je Země kulatá, takže ačkoliv jsou podle něj na zemi přinejmenším některé věci zajímavé, pokud byste ji odsunuli stranou, viděli byste ještě více nebe.

V takzvané asymetrické kryptografii se používají dva navzájem svázané šifrovací klíče, veřejný klíč a soukromý. Veřejný klíč jeho majitel v souladu s označením tohoto klíče volně šíří a pokud mu někdo chce poslat šifrovanou zprávu, pak ji zašifruje právě prostřednictvím tohoto veřejného klíče. Soukromý klíč je pak, jak název napovídá, soukromý, a slouží k dešifrování obsahu, zašifrovaného odpovídajícím veřejným klíčem. Bez odpovídajícího soukromého klíče není možné obsah, zašifrovaný klíčem veřejným, dešifrovat (takže je zajištěno, že se k němu dostane skutečně jen ten, komu je určen).

Hrdina dnešního stripu je nespokojený s tím, že jeho veřejný klíč za celých patnáct let nikdo k ničemu nepoužil a zvažuje, že by mohl začít sdílet svůj soukromý klíč. Je možné, že by tím o své šifrovací klíče vzbudil větší zájem, ale současně je také zcela jisté, že by to už bylo poměrně dost jedno, neboť by zveřejněním jeho soukromého klíče ztratilo pro něj jakékoliv šifrování valný smysl - k šifrovanému obsahu by se mohl dostat naprosto kdokoliv.

Mouseover text pak odkazuje na další využití obou klíčů, totiž na možnost "podepsat" zprávu svým klíčem. Taková zpráva je volně čitelná komukoliv bez potřeby jakéhokoliv dešifrování, ale ten, kdo má k dispozici veřejný klíč autora zprávy, má současně možnost ověřit, že autorem zprávy je skutečně ten, kdo se za něj vydává. Zveřejnění soukromého klíče by sice opět velice pravděpodobně vyřešilo dilema hrdiny dnešního comicsu, ale opět by takové počínání bylo veskrze nesmyslné, protože by se za něj následně mohl vydávat každý, kdo má k dispozici jeho soukromý klíč, a používat ho k podepisování zpráv by proto ztratilo jakýkoliv smysl.

Dnešní strip nám zobrazuje Pluto tak, jak jsme ho viděli v zatím nejdetailnějším snímku předtím, než sonda New Horizons podnikla svůj blízký průlet a pořídila snímky ještě mnohem detailnější, které v současné době (a následujících týdnech a měsících) bude postupně odesílat zpátky na Zemi. Randall si tu dělá legraci z psychologického jevu zvaného pareidolie, který má za následek, že jsou lidé schopni vidět smysl dávající obrazce a tvary v jinak zdánlivě nahodilých věcech (například typicky mraky, ale třeba také právě skvrny na Měsíci či na nějakém jiném vesmírném tělesu).

Některé z Randallových vtipů asi vysvětlení nepotřebují, takže zmíníme jen ty, které si podle nás alespoň nějakou stručnou zmínku žádají.

Čelní kost - zcela nepochybně odkazuje na čelní část lidské lebky a stejnojmennou kost.

Brouci - poněkud nejednoznačné. Mohlo by se jednat buď o obecně míněný hmyz, nebo by stejně dobře mohlo jít i o narážku na brouky z Heinleinovy Hvězdné pěchoty.

JPEG výpary - obrazce na okraji kotouče Pluta vypadají jako typické artefakty JPEG komprese obrázků. Randall si zde pravděpodobně dělá legraci z lidí, kteří na podobných snímcích často údajné výpary odhalují a obvykle se jedná právě o nějaké podobné artefakty. Dlužno podotknout, že na oficiálním snímku zde zobrazené artefakty nejsou, takže je do obrázku buď přidělal sám Randall, nebo je NASA odstranila.

Kompletní text článku o pareidolii na Wikipedii - vizte úvod tohoto textu.

Nové Nizozemsko - Randallův opakovaný vtip s Nizozemskem, které v xkcd obvykle automaticky obsazuje jakékoliv suché území v nížinách.

Nejlepší oblast - buď má Randall k dispozici nějaké lepší informace, nebo za "nejlepší oblast" označil zcela náhodnou část povrchu Pluta. Vyberte si.

Pupenec - Randall se zřejmě snaží naznačovat, že se z Pluta něco klube. Ostatně, podobný náznak se nachází ještě na jiném místě obrázku.

Kráter, který vyhubil dinosaury - Evidentně náznak toho, že podle Randalla na Plutu žili dinosauři, kteří byli vyhubeni podobným způsobem, jako ti pozemští.

Poutka na Kuiperův pás - Kuiperův pás je rozsáhlá oblast sluneční soustavy za oběžnou dráhou Neptunu, do které patří velké množství těles včetně třech nám zatím známých trpasličích planet (Pluto, Haumea a Makemake) a sonda New Horizons bude po průletu kolem Pluta právě Kuiperův pás zkoumat. Randall se zde nicméně snaží naznačovat, že se jedná o doslovný pásek, který je možné na Pluto navléknout.

Dinosaurus, duch, pulec, Megaman, Serenity - ukázky již zmíněné pareidolie. Duch podle všeho odkazuje na legendární duchy z videohry Pac-man, Megaman je taktéž postava z videoher. Serenity je pak loď hrdinů seriálu Firefly a filmu Serenity.

Pukliny (začíná se klubat) - možná návaznost na již zmíněný pupenec, kdy se Randall snaží naznačovat, že se z Pluta cosi klube.

Jizvy od predátorů - protože jsou texty ve stripu psané velkými písmeny, nemáme tušení, zda Randall hovoří o nějakých nespecifikovaných obecných predátorech, lovících planety, nebo zda má na mysli Predátory coby postavy v filmů, her a comicsů.

Hora Mons - narážka na skutečnost, že hory, objevené mimo naši planetu, mají velice často v názvu slovo Mons (například známá marsovská sopka Olympus Mons). Mons nicméně znamená "hora", takže se v tomto případě jedná o pleonasmus, neboť "Hora Mons" znamená ve skutečnosti "Hora Hora".

Ischemická choroba srdeční - označená část výrazného útvaru, připomínajícího srdce (v současné době už pojmenovaného po objeviteli Pluta), působí poněkud poškozeným a "nezdravým" dojmem. Randall se proto v souladu se "srdeční" terminologií snaží naznačovat, že se jedná o projev ischemické choroby srdeční.

Patrně nezhoubný - zcela jistě ve smyslu rakovinného bujení, respektive tedy karcinomu.

Hranice Lví říše, území hyen - Odkazy na Lvího krále.

A konečně mouseover text si dělá legraci z neutuchajících diskusí kolem Pluta, které bylo před časem zbaveno označení "planeta" a deklasováno na "trpasličí planetu". Randall naznačuje, kam podle něj tyto neutuchající diskuse povedou.

Randall nám dnes předkládá svou poněkud svéráznou vizi toho, o čem by mohla být pokračování některých slavných příběhů.

Ve stripu samotném vidíme zestárlého Luka Skywalkera, který si přichází do stanice Tosche pro energetické konvertory. Fanouškům série to asi není třeba příliš vysvětlovat, ale pro ty, kteří netuší, oč jde - když Lukův strýc koupí od Jawů droidy C-3PO a R2-D2, nařídí Lukovi, aby je šel vyčistit. Luke zklamaně namítá, že se zrovna chystal na cestu do stanice Tosche pro energetické konvertory. Pustí se nicméně do čištění droidů...a zbytek asi není třeba popisovat.

V mouseover textu pak máme další příklad podobné situace. Když Gandalf s Frodem plánují začátek Frodovy cesty s prstenem, přistihne Gandalf pod oknem Sama, který se vymlouvá na to, že tam jen stříhal trávník. Gandalf mu za trest nařídí, aby se vydal s Frodem na jeho pouť, a zbytek je opět jistě netřeba rozebírat.

Jak je asi poměrně evidentní, dnešní strip v mnoha ohledech kopíruje klasická klišé pracovních pohovorů, jen s poněkud nestandardními reakcemi žadatele o zaměstnání.

Největší slabinou tázaného je dle jeho poněkud svérázné odpovědi v zásadě skutečnost, že jakožto žijící člověk není dokonalý a může relativně snadno zemřít.

Za svou největší přednost označuje skutečnost, že se dle vlastních slov jednoho dne buď stane společným předkem všech v té době žijících lidí, nebo naopak nebude předkem ani jednoho z nich. K pravděpodobnosti, že se tak stane, se sice sám nijak nevyjadřuje, ale je třeba zdůraznit, že druhá možnost, tedy nebýt předkem ani jednoho z nich, je z těchto dvou nabízených možností tou výrazně pravděpodobnější.

Ve své odpovědi na taktéž velmi klasickou otázku o vizi své budoucnosti za pět let pak dotyčný na tyto možnosti navazuje oznámením, že v té době pravděpodobně ještě jediným společným předkem všech žijících lidí nebude. To je poměrně racionální odhad, byť patrně nepříliš užitečný, neboť aby se jím do pěti let stal, muselo by do zmíněných pěti let vymřít veškeré lidstvo s výjimkou jeho vlastní rodové linie, a to včetně jeho samotného (protože pochopitelně není svým vlastním potomkem).

V mouseover textu se pak protagonista dnešního stripu nabízí, že by mohl svůj zaměstnanecký potenciál dokázat, a to sice buď vypracováním quicksortu, tedy řadícího algoritmu - což je opět poměrně nemalé klišé pracovních pohovorů na pozici programátora - anebo v návaznosti na své předchozí výroky zplozením generace potomků, což by ale podle jeho slov "chvilku trvalo"...

Čistě pro pořádek - trailer na film Marťan najdete zde.

A pokud nevíte, o jaké scéně z Apolla 13 je řeč, protože jste ten film neviděli, tak se zastyďte a urychleně to napravte.

Pokud by to snad nebylo jasné, je dnešní strip narážkou na výzkum ohledně dinosaurů a na jejich zobrazení v populární kultuře, konkrétně pak velice pravděpodobně v nejnovějším díle filmové série Jurský park, který bude mít velice záhy premiéru. Přestože už nějakou dobu víme, že dinosauři byli podle všeho opeření, jsou i v nejnovějším Jurském parku dál zobrazováni tak, jak jsme byli zvyklí z minulosti.

A co se mouseover textu týče, stačí pravděpodobně jen drobné připomenutí - orel bělohlavý je symbolem Spojených států amerických.

Dnes se podíváme do televizního studia na natáčení pořadu o vědě. Ten měl být podle všeho spíše zábavnějšího charakteru, ale situace se vyvíjí poněkud jinak.

Richard Feynmann, o kterém hovoří fyzik, byl (jak patrně víte) velice slavným americkým fyzikem a jedním z nejznámějších vědců na světě. Je poměrně známý dokonce i mezi současnými uživateli internetu svým vysvětlením toho, jak fungují magnety. Příhoda, kterou začíná vyprávět, souvisí s Feynmannovou účastí na Projektu Manhattan, tedy u zrodu jaderné pumy. Feynmann se při dlouhém pobytu v poušti nudil, a aby se nějak zabavil, naučil se otevírat nejrůznější zámky včetně zámků trezorů s tajnými dokumenty. Následně této své nově nabyté schopnosti využil k tomu, aby svým kolegům v jejich trezorech nechával nejrůznější vzkazy a další známky vniknutí. Někteří z nich tak začínali nabývat přesvědčení, že je mezi přítomnými ruský špion (který tam tedy shodou okolností byl, ovšem s Feynmannem pochopitelně neměl nic společného).

Autorem citátu o sbírání známek, který poněkud bezohledně naznačuje, že fyzika je vědou ze všech nejdůležitější, je taktéž velmi slavný fyzik, lord Rutherford of Nelson. Z comicsu nevíme, zda přítomný fyzikář tento citát přiřkl Feynmannovi, nebo zda jen hovořil tak dlouho a na několik různých témat.

Bioložka, která na fyzikářovo vyprávění reaguje, odkazuje na biblické čtyři jezdce Apokalypsy. Konkrétně naznačuje, že velikáni jejího oboru zbavili svět hrozby infekčních nemocí a tedy pokořili Mor, zatímco špičkoví fyzikové stáli u zrodu zcela nového jezdce Apokalypsy, tedy u stvoření jaderných zbraní.

V mouseover textu pak bioložka evidentně pokračuje ve svém rozhořčení vůči zástupcům fyziky zmínkou o "tvrdých vědách". Jedná se o obrazné, občas používané dělení vědeckých oborů, kdy jsou obvykle vědy, řídící se přísnou metodikou a schopné poskytovat objektivní důkazy, označovány jako "tvrdé" vědy, zatímco vědy spíše sociální a méně exaktní bývají označovány jako vědy "měkké". Za nejtvrdší z tvrdých věd pak bývá samozřejmě považována fyzika, zejména fyzikáři ;-)

Název dnešního stripu evidentně odkazuje na poněkud svérázný kalendářový systém, se kterým přišel jeho protagonista - půjde zcela jistě o zkratku z "permanent calendar", tedy něco jako "neměnný kalendář". Jak hrdina stripu vysvětluje, datum v jeho kalendářovém systému zůstává vždy stejné a k jeho změně dochází jen následkem zařazení přestupného dne, používaných v našem standardním kalendářním systému ke korekci oběžné doby Země kolem Slunce, která ve skutečnosti nečiní 365 dní, ale 365 a čtvrt dne, což má za následek nutnost vložení jednoho přestupného dne každé čtyři roky. V kalendářovém systému PermaCal by jich bylo potřeba "nepatrně" více a častěji...

Mouseover text na koncept neměnného kalendáře navazuje zmínkou o fiktivní internetové služba PermaCalNTP. NTP server poskytuje informace o přesném čase a slouží k synchronizaci systémového času na jednotlivých počítačích. Přestupné sekundy jsou vkládány z důvodů potřeby korekce rotace Země kolem své osy, která taktéž není zcela pravidelná. Od roku 1972, kdy byl systém přestupných sekund zaveden, jich bylo vloženo celkem 25 - jejich vkládání ale nemá žádný pevný řád, neboť se rotace Země mění v závislosti na geologických dějích. Zatím poslední přestupná sekunda byla vložena 30. června 2012, ale letos nás 30. června čeká vložení další.

V kontextu dnešního comicsu se z mouseover textu zdá, že kromě neměnného data má PermaCal také neměnný čas, jehož změnu opět řeší vkládáním přestupných sekund. To má samozřejmě za následek velké množství dotazů na aktuální čas a tedy i velké vytížení internetu, a pokud by se začaly klientské počítače dotazovat na čas s přesností na milisekundy, pravděpodobně by skutečně došlo k nechtěnému zahlcení (a tedy víceméně alternativě DDoS útoku) přinejmenším serveru samotného, byť celého internetu patrně ne.