Všichni asi známe pověru, že pokud si přiložíte k uchu mušli, uslyšíte v ní šumění moře.

Dnešní comics svým specifickým způsobem (za použití tzv. Bayesovy věty) upozorňuje na skutečnost, že to není až tak zvláštní, protože držíte-li v ruce mušli, ve valné většině případů se v takové situaci nacházíte někde v blízkosti moře, a současně upozorňuje na to, že je tímpádem velmi pravděpodobné, že šumění moře uslyšíte i tehdy, pokud si mušli, kterou držíte v ruce, k uchu nepřiložíte.

Mouseover text pak konstatuje, že autor comicsu skutečně v naprosté většině případů držel mušli v ruce právě v blízkosti moře, ovšem ucho k ní přikládal spíše při těch několika ostatních příležitostech.

Dnešní comics naráží na skutečnost, že s ohledem na množství a snadnou dostupnost nejrůznějších videokamer a fotoaparátů, které jsou dnes mimo jiné běžnou součástí každého mobilního telefonu, bychom měli mít jednoznačné odpovědi na otázky existence některých populárních fenoménů. Všimněte si ovšem, že se nikde v celém comicsu ani slůvkem nenaznačuje, jaké by tyto odpovědi měly být.

Mouseover text pak naráží na film Krotitelé duchů, ve kterém se (z pochopitelných důvodů) objevovali výhradně takové druhy duchů, které by bylo velice snadné zaznamenat.

Dnešní comics, jako mnohé jiné, opět poněkud míchá realitu s fikcí.

Jde o poctu počítačovému průkopníkovi Douglasovi Engelbartovi, který před několika dny zemřel. Engelbart v prosinci 1968 v San Franciscu prezentoval spoustu odvážných konceptů, ze kterých se postupem času stala každodenní realita, mimo jiné počítačovou myš, videokonference, textové editory, hypertext, dynamické odkazy na soubory, práci s verzemi či editor, který v reálném čase umožňoval spolupráci více uživatelům současně na jediném souboru.

Comics jeho vizionářství poněkud rozšiřuje například o možnost vkládání jiného obsahu do řadových souborů (a jen tak mimochodem mu přičítá autorství skladby Hallelujah od Leonarda Cohena, který ji vydal až v roce 1984) nebo předpovězení fenoménu LOLCats a generátorů memů, včetně zkratky YOLO, jedné z mnoha, které se v takových memech dnes používají. Mimchodem, skladba Hallelujah není zvolena zcela náhodně, onen tajný akord, o kterém se v ní zpívá, je současně vtipným odkazem na speciální "akordovou klávesnici", kterou Engelbart taktéž prezentoval, a na které se psalo podobným způsobem, jakým se třeba na klavíru hrají akordy, tedy pomocí různých kombinací stisků několika málo kláves.

Mouseover text pak obsahuje skutečný citát z Engelbartovy prezentace, který je poměrně zajímavým faktem, vezmeme-li v úvahu současné diskuse o soukromí a bezpečnosti na internetu.

Váhali jsme, zda vytvořit nějakou alternativní variantu tohohle nepřeložitelného vtipu, ale nakonec jsme usoudili, že nejmenším zlem bude ho prostě přeložit do té míry, jak je to možné, a zbytek vysvětlit.

Albert Einstein v dnešním comicsu přemýšlí o tom, jak by z pohledu vnějšího pozorovatele vypadala jeho zadnice, kdyby se pohyboval rychlostí světla. Titulek pod obrázkem se odkazuje na Einsteinovy myšlenkové experimenty, v němčině označované jako "gedankenexperiment" - což si autor comicsu pozměnil na "gedankedank", tedy neexistující slovo, vytvořené podle amerického slangového výrazu "badonkadonk", kterým se označuje obzvlášť pohledné dívčí či ženské pozadí.

Mouseover text pak upřesňuje, jak by se pozorovateli taková rychle se pohybující zadnice ve skutečnosti jevila, a konstatuje, že Shakira měla pravdu - což je odkaz na její píseň "Hips Don't Lie", tedy volněji přeloženo něco jako "Zadek nelže" (ano, "hips" jsou spíše "boky" nebo "pánev", ale pointa je jasná).

Poněkud sarkastický comics, parodující některé lidi, kteří prohlašují podobné věci, jako tvrdí muž v klobouku. "Vyřešit všechny problémy" je sice ctnostný cíl, ale je definovaný natolik mlhavě, že je ve výsledku zhola nesmyslný. Nepochybně by navíc bylo možné použít protiargument, že průzkumem cizích planet současně řešíme i některé problémy přímo tady na Zemi, protože se dozvídáme věci, které nám s jejich řešením pomáhají.

Mouseover text pak absurditu onoho návrhu a sarkasmus celého comicsu posouvá ještě o kousek dál.

Dnešní comics patrně příliš vysvětlení nepotřebuje - astronom, který je jeho protagonistou, patrá ve vesmíru po obyvatelných planetách a je nadšený z toho, že objevil jednu, která jako by z oka vypadla Zemi. Což není příliš překvapivé, protože se ve skutečnosti dívá na její odraz.

Podotkneme jen, že hledání takových planet samozřejmě neprobíhá vizuálně, a že by ono zrcadlo muselo být umístěno v poměrně velké vzdálenosti, pokud by pohled do něj měl někoho byť jen teoreticky zmást. O přesnosti jeho namíření ani nemluvě.

Vtip dnešního comicsu je postavený na skutečnosti, že je graf na obrázku nedostatečně popsaný a nelze tedy jednoznačně říct, v jakém souřadnicovém systému je zaznamenaný. V obou případech je naše výchozí jistota padesát procent (protože přichází v úvahu jedna ze dvou možností a každá z nich má naprosto stejnou pravděpodobnost). Pokud je graf v souřadnicích kartézských, pak jeho správným přečtením zjistíme, že s časem naše jistota, že se jedná o graf v souřadnicích polárních, klesá až na nulu. Pokud je ovšem v souřadnicích polárních, pak naše jistota s postupem času stoupá na sto procent, takže na konci jsme si jisti tím, že v polárních je. Jinými slovy - ať už na začátku předpokládáme kteroukoliv ze dvou možností, graf nám náš předpoklad nakonec vždy potvrdí.

Rádi bychom vysvětlili i mouseover text, ale bohužel, tentokrát nám nebylo souzeno ho pochopit dokonce ani po nahlédnutí na explainxkcd.com. Omlouváme se.

Vypravěč dnešního comicsu dle vlastních slov strávil dvacet let sledováním klasického spořiče obrazovky, ve kterém se prolétá hvězdným pole, v naději, že se jednou objeví nějaká hvězda přímo uprostřed, tedy přímo v dráze pomyslného letu. Když k tomu konečně došlo, má to poněkud překvapivé následky...

Mouseover text pak odkazuje na jiný klasický spořič obrazovky, létající topinkovače z kdysi velice slavné sady spořičů After Dark. Vypravěč údajně strávil osm hodin denně posledních čtyřiadvacet let tím, že se některý z nich pokouší sestřelit arkádovou světelnou pistolí. Vzhledem k tomu, že zmíněný spořič samozřejmě není napsaný tak, aby na světelnou pistoli reagoval, se této činnosti dotyčný zřejmě bude věnovat ještě poměrně dlouho.

Dnešní comics má dvě roviny významu. V první se samozřejmě zabývá bájí o Prométheovi, který ukradl oheň bohům, a zamýšlí se nad tím, že oheň víceméně nelze ukradnout, pouze sdílet.

V té druhé rovině se pak samozřejmě jedná o drobnou analogii digitálního kopírování a sdílení dat a zamyšlení stran toho, jaká komu vlastně vzniká škoda, pokud původní dílo zůstává v nezměněné podobě původnímu majiteli.

Mouseover text pak jako bonus zmiňuje poněkud svérázný nápad na film od Michaela Baye, kde by se téma Prométhea a ukradeného ohně dalo stylově uplatnit - i když, přiznejme si to, na poměry Michaela Baye a současné hollywoodské produkce je vlastně celkem umírněný. A chybí v něm obří pavouk.

Comics odkazuje na před pár dny oznámený projekt společnosti Google s názvem Project Loon, který si klade za cíl poskytovat připojení k internetu v hůře dostupných či pokrytých oblastech. Ve světě xkcd ovšem jako obvykle funguje poněkud jinak...(viz také předchozí AirAware).

Mouseover text pak zmiňuje další poněkud svérázný projekt, jak zajistit internetové připojení v hůře dostupných místech.