Protagonista dnešního comicsu se snaží pomocí slavné fotografie Bleděmodrá tečka, pořízené sondou Voyager 1 ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů, a poněkud zestručněné verze citátu toho, co o ní napsal neméně slavný Carl Sagan ve své stejnojmenné knize, navodit ve svých posluchačích představu toho, jak absurdně mizivý je celý náš svět. Bohužel si pro něco takového zřejmě nevybral úplně nejvhodnější publikum.

Mouseover text pak také začíná úryvky Saganova textu, aby se posléze poněkud odchýlil a změnil se ve velice svéráznou žádost o finanční podporu amerického vesmírného programu.

Hrdina dnešního comicsu se při zjišťování předpovědi počasí pro své město dopustil té chyby, že omylem před směrovací číslo zadal mínus. Tím se dočkal poněkud netradiční desetidenní předpovědi, která evidentně zahrnuje velice bizarní události, které, jak se zdá, tak trochu končí drobnou apokalypsou.

Mouseover text pak naznačuje, že hrdinům comicsu by absence Amazonu Prime, tedy předplatitelského klubu zvýhodněných služeb společnosti Amazon (funkčního zatím pouze v několika málo státech světa), vadila dle všeho podstatně více než konec světa.

Muž, který prezentuje svůj velice odvážný návrh kosmického manévru k cestě do vzdálených částí Sluneční soustavy, udělal dle autora comicsu fatální chybu - použil jako argument skutečnost, že jím navrhovaný manévr funguje ve hře Kerbal Space Program. Pokud jste o této hře nikdy neslyšeli, vězte, že jde víceméně o simulátor letů do vesmíru včetně stavby vlastních raket, v aktuálních verzích dokonce i s možností přistávat na různých tělesech fiktivního planetárního systému. Na to, jak je hra zábavná, má překvapivě věrohodnou fyziku, i když by její použití ve stylu dnešního comicsu bylo pochopitelně velmi absurdní.

Oberthův manévr je skutečný manévr pro urychlení vesmírného plavidla za využití zrychlení, kterého lze docílit těsným průletem kolem dostatečně hmotného vesmírného tělesa. Zmínka o Kuiperovi pak pravděpodobně naráží na místo určení kosmického plavidla, které chce prezentující muž do vesmíru vyslat - konkrétně do takzvaného Kuiperova pásu, pásu drobných těles, který se rozkládá v naší Sluneční soustavě zhruba ve vzdálenosti 30 až 50 astronomických jednotek, tedy za oběžnou dráhou Neptunu.

Mouseover text pak naznačuje, že pokud už byste se někdy v NASA ocitli v pozici muže z dnešního comicsu, bylo by patrně lepší použít místo Kerbal Space Programu raději Orbiter - tedy další víceméně herní simulátor letů do vesmíru - neboť je v NASA oblíbenější.

Dnes asi není příliš co k vysvětlování. Muž v černém klobouku sestrojil pozoruhodnou past na chytání družic z oběžné dráhy, a když byl svým známým (který ho evidentně zná obdivuhodně dobře) přistižen, chová se nadále poměrně tajemně, i když se víceméně přiznává. Mouseover text pak navíc naznačuje, že by se nejednalo o jeho první úlovek.

Graf v dnešním comicsu dává několik různých příkladů věcí s různými úrovněmi děsivosti buď svého názvu, nebo samotné věci, kterou označují, případně různých kombinací obojího. Pokud vám uvedené věci nic neříkají, zde jsou stručně vysvětleny:

Černobylský paket - jde o datový paket v síťovém provozu, který je schopen způsobit výrazné zpomalení nebo kolaps celé sítě.

Bombový kalorimetr - zařízení pro měření žáru spalování v tlakové nádobě, jehož název zní podstatně děsivěji, než oč ve skutečnosti jde.

Kesslerův syndrom - hypotetická situace na oběžné dráze kolem Země, při které dochází k opakovaným srážkám těles, pohybujících se po ní, jejímž následkem je kaskádový nárůst množství "kosmického smetí", ohrožujícího cokoliv, co se na oběžné dráze ocitne.

Hořčičný plyn - známý též pod obvyklejším názvem Yperit.

Zkapalnění půdy - úkaz, při kterém dochází ke ztrátě soudržnosti půdy, což má za následek vznik propadů či poškození cest či budov.

Šedý sliz - obvyklé označení pro jeden z hypotetických scénářů konce světa, kdy je vše na celé planetě rozloženo samostatně se množícími nanoboty na inertní šedou hmotu.

Ptačí chřipka - Mediálně poměrně známá nemoc, přenášená ptáky, která má tedy poměrně vysoký potenciál rychlého nekontrolovaného šíření a je poměrně nebezpečná.

Nadkritické množství - množství radioaktivního materiálu, nutného k nastartování nekontrolované jaderné reakce.

Démonické jádro - přezdívka pro dva půlkulaté kusy plutonia, které v letech 1945 a 1946 způsobily v laboratořích v Los Alamos dvě jaderné nehody (způsobené velmi nešťastně), které si v obou případech vyžádaly několik lidských obětí.

Superbakterie - Bakterie, odolná proti antibiotikům. Pokud by taková bakterie vznikla, má za určitých okolností potenciál vyhubit celé lidstvo, protože bychom proti ní neměli k dispozici žádnou efektivní obranu (pokud by nebyla nějaká dostatečně rychle objevena).

Jaderný míč - přezdívka pro "černý kufřík" amerického prezidenta, který je prostřednictvím zástupců armády neustále na každém kroku v jeho dosahu a ze kterého má možnost dát rozkaz k odpálení jaderných zbraní.

Masožravá bakterie - asi vcelku nepotřebuje vysvětlování, jde o bakterii, která je schopna živou bytost doslova sežrat zaživa. A ano, skutečně existují.

Mouseover text pak v původní verzi vtipně naráží na jistý velmi bizarní díl jistého televizního seriálu, který pravděpodobně Randallovi způsobil nejednu noční můru. My jsme si tu dovolili původní Randallovu volbu nahradit taktéž poměrně bizarním a o něco známějším filmovým počinem Davida Lynche.

Comics poměrně jasně naráží na nepříjemná a otravná vyzvánění, která někteří lidé používají na svých mobilních telefonech, ze kterých vybírá vítěze (mouseover text pak uvádí některé další žhavé kandidáty na tento titul). Vyzvánění s komárem může být současně také narážkou na "vyzvánění pro teenagery", o kterém se před časem hodně mluvilo a které bylo tvořeno velmi vysokým tónem, teoreticky slyšitelným pouze mladými lidmi.

Zmínka o zvuku z filmu Blbý a blbější odkazuje na scénu, ve které Jim Carrey předvádí "nejodpornější zvuk na světě" aneb svou imitaci spojovacích zvuků faxu.

Dnešní comics naráží na skutečnost, že kvantová mechanika je velice komplikovaná věda, která operuje s velice netradičními koncepty, které se mohou zdát v rozporu se zdravým rozumem a mohou vést k velmi bizarním a diskutabilním výrokům (například proto, že takový výrok sice nemusí být výslovně špatně, ale pravděpodobnost toho, že se naplní, je absurdně malá).

Mouseover text pak upozorňuje na další skutečnost, totiž že pokud nějaký jinak celkem obyčejný text obsahuje podobné "vědecké zaklínadlo", pak ho autor textu velice pravděpodobně používá pouze jako prostředek ke zvýšení vnímané odbornosti celého textu a ve skutečnosti takový text pravděpodobně nestojí za pozornost.

I dnešní comics si dělá legraci z internetové kultury, ale také z novinářů - konkrétně z toho, jak je stále více kladen důraz na názory uživatelů sociálních médií, často i v naprosto nesmyslných souvislostech. Třeba až do té míry, že v situaci, kdy bylo právě oznámeno, že do Země narazí asteroid, novináři řeší absurdní věci, týkající se sociálních sítí, místo aby se soustředili na skutečný problém...

Existuje navíc možnost, že comics paroduje skutečný rozhovor, při němž byl slavný "televizní vědec" Bill Nye reportérkou CNN ve vší vážnosti dotázán, zda za to, že v blízkosti Země proletí asteroid, může globální oteplování.

Randall si v dnešním comicsu dělá opět legraci z internetové kultury, konkrétně z lidí, kteří jsou schopni se natolik upnout na formu sdělení, že zcela ignorují její obsah, a nedokáží se přes ni přenést, i když by třeba jinak šlo o veskrze pozitivní sdělení či vyjádření podpory.

Mouseover text pak odkazuje na velice častý koncept ve fantasy literatuře a filmech, totiž že mocní kouzelníci velice často svá kouzla používají až jako skutečně poslední možnost, protože pocit moci, který jim dávají, je pro ně samotné nebezpečný a hrozí, že mu propadnou. Upozorňuje však na to, že pokud něco ignorujete, protože jste se to nikdy nenaučili, je to něco docela jiného, než když to nepoužíváte z vlastní vůle, čímž Randall v zásadě sděluje, že navzdory poselství comicsu samotného rozhodně neschvaluje nevzdělanost.

QR kódy jsou obdobou čárových kódů, používanou nejčastěji k zakódování různých textů nebo URL. K jejich načtení se dnes obvykle používá aplikace v mobilním telefonu. Velice často (takřka ve většině případů) jsou přitom používány na velmi nepraktických místech.

Dnešní comics ukazuje jedno z těch nejméně praktických použití QR kódu - přímo na displeji mobilního telefonu. Přičemž, jak upozorňuje mouseover text, aplikace požaduje, aby byl kód načten stejným zařízením, na kterém byl vygenerován. To v podstatě znamená, že ho není možné načíst, protože i kdyby se vám například pomocí zrcadla podařilo ho dostat do záběru displej takového zařízení, nebude na něm zobrazen čárový kód, určený k sejmutí, ale obraz z kamery.

A víc nebudeme komentovat ;-)