Comics poměrně jasně naráží na nepříjemná a otravná vyzvánění, která někteří lidé používají na svých mobilních telefonech, ze kterých vybírá vítěze (mouseover text pak uvádí některé další žhavé kandidáty na tento titul). Vyzvánění s komárem může být současně také narážkou na "vyzvánění pro teenagery", o kterém se před časem hodně mluvilo a které bylo tvořeno velmi vysokým tónem, teoreticky slyšitelným pouze mladými lidmi.

Zmínka o zvuku z filmu Blbý a blbější odkazuje na scénu, ve které Jim Carrey předvádí "nejodpornější zvuk na světě" aneb svou imitaci spojovacích zvuků faxu.

Dnešní comics naráží na skutečnost, že kvantová mechanika je velice komplikovaná věda, která operuje s velice netradičními koncepty, které se mohou zdát v rozporu se zdravým rozumem a mohou vést k velmi bizarním a diskutabilním výrokům (například proto, že takový výrok sice nemusí být výslovně špatně, ale pravděpodobnost toho, že se naplní, je absurdně malá).

Mouseover text pak upozorňuje na další skutečnost, totiž že pokud nějaký jinak celkem obyčejný text obsahuje podobné "vědecké zaklínadlo", pak ho autor textu velice pravděpodobně používá pouze jako prostředek ke zvýšení vnímané odbornosti celého textu a ve skutečnosti takový text pravděpodobně nestojí za pozornost.

I dnešní comics si dělá legraci z internetové kultury, ale také z novinářů - konkrétně z toho, jak je stále více kladen důraz na názory uživatelů sociálních médií, často i v naprosto nesmyslných souvislostech. Třeba až do té míry, že v situaci, kdy bylo právě oznámeno, že do Země narazí asteroid, novináři řeší absurdní věci, týkající se sociálních sítí, místo aby se soustředili na skutečný problém...

Existuje navíc možnost, že comics paroduje skutečný rozhovor, při němž byl slavný "televizní vědec" Bill Nye reportérkou CNN ve vší vážnosti dotázán, zda za to, že v blízkosti Země proletí asteroid, může globální oteplování.

Randall si v dnešním comicsu dělá opět legraci z internetové kultury, konkrétně z lidí, kteří jsou schopni se natolik upnout na formu sdělení, že zcela ignorují její obsah, a nedokáží se přes ni přenést, i když by třeba jinak šlo o veskrze pozitivní sdělení či vyjádření podpory.

Mouseover text pak odkazuje na velice častý koncept ve fantasy literatuře a filmech, totiž že mocní kouzelníci velice často svá kouzla používají až jako skutečně poslední možnost, protože pocit moci, který jim dávají, je pro ně samotné nebezpečný a hrozí, že mu propadnou. Upozorňuje však na to, že pokud něco ignorujete, protože jste se to nikdy nenaučili, je to něco docela jiného, než když to nepoužíváte z vlastní vůle, čímž Randall v zásadě sděluje, že navzdory poselství comicsu samotného rozhodně neschvaluje nevzdělanost.

QR kódy jsou obdobou čárových kódů, používanou nejčastěji k zakódování různých textů nebo URL. K jejich načtení se dnes obvykle používá aplikace v mobilním telefonu. Velice často (takřka ve většině případů) jsou přitom používány na velmi nepraktických místech.

Dnešní comics ukazuje jedno z těch nejméně praktických použití QR kódu - přímo na displeji mobilního telefonu. Přičemž, jak upozorňuje mouseover text, aplikace požaduje, aby byl kód načten stejným zařízením, na kterém byl vygenerován. To v podstatě znamená, že ho není možné načíst, protože i kdyby se vám například pomocí zrcadla podařilo ho dostat do záběru displej takového zařízení, nebude na něm zobrazen čárový kód, určený k sejmutí, ale obraz z kamery.

A víc nebudeme komentovat ;-)

Všichni asi známe pověru, že pokud si přiložíte k uchu mušli, uslyšíte v ní šumění moře.

Dnešní comics svým specifickým způsobem (za použití tzv. Bayesovy věty) upozorňuje na skutečnost, že to není až tak zvláštní, protože držíte-li v ruce mušli, ve valné většině případů se v takové situaci nacházíte někde v blízkosti moře, a současně upozorňuje na to, že je tímpádem velmi pravděpodobné, že šumění moře uslyšíte i tehdy, pokud si mušli, kterou držíte v ruce, k uchu nepřiložíte.

Mouseover text pak konstatuje, že autor comicsu skutečně v naprosté většině případů držel mušli v ruce právě v blízkosti moře, ovšem ucho k ní přikládal spíše při těch několika ostatních příležitostech.

Dnešní comics naráží na skutečnost, že s ohledem na množství a snadnou dostupnost nejrůznějších videokamer a fotoaparátů, které jsou dnes mimo jiné běžnou součástí každého mobilního telefonu, bychom měli mít jednoznačné odpovědi na otázky existence některých populárních fenoménů. Všimněte si ovšem, že se nikde v celém comicsu ani slůvkem nenaznačuje, jaké by tyto odpovědi měly být.

Mouseover text pak naráží na film Krotitelé duchů, ve kterém se (z pochopitelných důvodů) objevovali výhradně takové druhy duchů, které by bylo velice snadné zaznamenat.

Dnešní comics, jako mnohé jiné, opět poněkud míchá realitu s fikcí.

Jde o poctu počítačovému průkopníkovi Douglasovi Engelbartovi, který před několika dny zemřel. Engelbart v prosinci 1968 v San Franciscu prezentoval spoustu odvážných konceptů, ze kterých se postupem času stala každodenní realita, mimo jiné počítačovou myš, videokonference, textové editory, hypertext, dynamické odkazy na soubory, práci s verzemi či editor, který v reálném čase umožňoval spolupráci více uživatelům současně na jediném souboru.

Comics jeho vizionářství poněkud rozšiřuje například o možnost vkládání jiného obsahu do řadových souborů (a jen tak mimochodem mu přičítá autorství skladby Hallelujah od Leonarda Cohena, který ji vydal až v roce 1984) nebo předpovězení fenoménu LOLCats a generátorů memů, včetně zkratky YOLO, jedné z mnoha, které se v takových memech dnes používají. Mimchodem, skladba Hallelujah není zvolena zcela náhodně, onen tajný akord, o kterém se v ní zpívá, je současně vtipným odkazem na speciální "akordovou klávesnici", kterou Engelbart taktéž prezentoval, a na které se psalo podobným způsobem, jakým se třeba na klavíru hrají akordy, tedy pomocí různých kombinací stisků několika málo kláves.

Mouseover text pak obsahuje skutečný citát z Engelbartovy prezentace, který je poměrně zajímavým faktem, vezmeme-li v úvahu současné diskuse o soukromí a bezpečnosti na internetu.

Váhali jsme, zda vytvořit nějakou alternativní variantu tohohle nepřeložitelného vtipu, ale nakonec jsme usoudili, že nejmenším zlem bude ho prostě přeložit do té míry, jak je to možné, a zbytek vysvětlit.

Albert Einstein v dnešním comicsu přemýšlí o tom, jak by z pohledu vnějšího pozorovatele vypadala jeho zadnice, kdyby se pohyboval rychlostí světla. Titulek pod obrázkem se odkazuje na Einsteinovy myšlenkové experimenty, v němčině označované jako "gedankenexperiment" - což si autor comicsu pozměnil na "gedankedank", tedy neexistující slovo, vytvořené podle amerického slangového výrazu "badonkadonk", kterým se označuje obzvlášť pohledné dívčí či ženské pozadí.

Mouseover text pak upřesňuje, jak by se pozorovateli taková rychle se pohybující zadnice ve skutečnosti jevila, a konstatuje, že Shakira měla pravdu - což je odkaz na její píseň "Hips Don't Lie", tedy volněji přeloženo něco jako "Zadek nelže" (ano, "hips" jsou spíše "boky" nebo "pánev", ale pointa je jasná).

Poněkud sarkastický comics, parodující některé lidi, kteří prohlašují podobné věci, jako tvrdí muž v klobouku. "Vyřešit všechny problémy" je sice ctnostný cíl, ale je definovaný natolik mlhavě, že je ve výsledku zhola nesmyslný. Nepochybně by navíc bylo možné použít protiargument, že průzkumem cizích planet současně řešíme i některé problémy přímo tady na Zemi, protože se dozvídáme věci, které nám s jejich řešením pomáhají.

Mouseover text pak absurditu onoho návrhu a sarkasmus celého comicsu posouvá ještě o kousek dál.