Tento comics naráží na skutečnost, že údaje, které o sobě uživatelé zadávají na nejrůznějších stránkách, mohou být a často jsou použity pro nejrůznější marketingové potřeby. Uživatel, který je v comicsu zachycen, se snaží tuto skutečnost obrátit proti těm, kteří by chtěli využívat jeho jména a příjmení v rámci doporučení produktu.

Mouseover text si pak dělá legraci ze skutečnosti, že máte velice často možnost nesouhlasit s takovým využitím svých profilových informací, ovšem nezřídka je vám taková možnost později (někdy bez vašeho vědomí) odebrána. Ilustruje to na příkladu účtu k síti YouTube, která nejprve dovolovala používat zcela libovolná uživatelská jména, posléze začala společnost Google nabízet (respektive vhodnější výraz by byl spíše "velmi aktivně vnucovat") používání skutečného jména (ve spojení s Google+ účtem) a před nedávnem pak byla k velké nelibosti řady uživatelů YouTube zavedena povinnost používat při psaní komentářů na YouTube Google+ účty a z toho vyplývající povinnost vystupovat pod svým skutečným jménem (či pseudonymem, který ale musíte být v případě potřeby schopni prokazatelně doložit). Dlužno dodat, že Google v tom má poměrně značné nesrovnalosti, takže se i nadále po YouTube (a potažmo tedy po Google+) pohybují doslova davy lidí, kteří rozhodně nepoužívají v profilu jméno, které by vyhovovalo uživatelským podmínkám.

Tento comics asi příliš vysvětlení nepotřebuje. Snad jen dodáme, že zmínky o polární záři možná odkazují na skutečnost, že pro rok 2013 byla předpovídána vysoká sluneční aktivita s teoretickou možností, že budou polární záře pozorovatelné i z nižších zeměpisných šířek.

Mouseover text pak odkazuje také na nedávné dění kolem komety ISON, která měla potenciál stát se právě v těchto dnech velmi pozoruhodným nebeským úkazem a byla často označována za "kometu století", aby se bohužel nakonec při průletu kolem Slunce rozpadla a nic ohromujícího se nekonalo (což byla od samého počátku jedna z možností vývoje celé situace). Zmínka o zatmění v roce 2017 pak odkazuje na úplné zatmění slunce 21. srpna 2017, které bude po delší době pozorovatelné ze Spojených států.

Tento comics je dle našeho dojmu jedním z nejobskurnějších vůbec (i když je v případě xkcd někdy poměrně těžko hodnotit).

Celý comics je vystavěný na zajímavé skutečnosti - totiž že první tři z takzvaných "Galileovských měsíců" Jupiteru (Io, Europa, Ganymede a Callisto), pojmenovaných takto proto, že jsou vidět už v poměrně malém dalekohledu či triedru a objevil je tedy už Galileo Galilei, mají oběžné doby, které jsou vůči sobě v celočíselném poměru, konkrétně dokonce takřka přesně v jeho násobcích. Za jeden oběh Jupiteru nejbližšího Galileovského měsíce (Io) urazí druhý nejbližší (Europa) přesně polovinu své dráhy a třetí (Ganymede) čtvrtinu. Na nejvzdálenější z nich, Callisto, se už tento pozoruhodný jev nevztahuje. Nedochází nicméně k jevu, který je zachycený v comicsu, tedy k seřazení všech tří měsíců do jedné linie. Viz též animace na Wikipedii.

Měsíce v comicsu se pokaždé, kdy se dostanou před ženu, kolem které obíhají, s touto snaží komunikovat, ale zdá se, že nemají příliš dobrou paměť, takže si nepamatují, co řekly při minulém oběhu, a opakují stále totéž. Jen třetí měsíc si podle všeho pamatuje dotaz měsíce druhého, ovšem vztahuje si ho mylně na sebe, takže mu při každé příležitosti velmi popuzeně odpovídá. Nejvzdálenější měsíc, na který se, jak bylo zmíněno, onen celočíselný poměr oběžných dob nevztahuje, je z jejich počínání evidentně velice znechucený a nakonec využije příležitosti a unikne na oběžnou dráhu kolem muže v comicsu.

Mouseover text pak jednak naráží na podivnost chování zbylých třech měsíců, a jednak se patrně odkazuje na skutečnost, že pokud by aktuální situace s Galileovskými měsíci pokračovala v dalším vývoji ještě několik miliard let, nakonec by byl do systému násobných poměrů oběžné doby kolem Jupiteru vlivem zatažen i nejvzdálenější měsíc Callisto.

Dnešní comics naráží na skutečnost, že jisté souborové formáty bývají nezřídka používané specifickými skupinami uživatelů, z čehož se dá do jisté míry posuzovat i důvěryhodnost informací v takových souborech obsažených. Zatímco tedy v souborech programu TeX najdete velice pravděpodobně jen skutečně důvěryhodné a seriozní informace, v Powerpointových prezentacích či dokonce v souborech s obrázky velice pravděpodobně nic důvěryhodného ani seriozního nemá příliš smysl očekávat. Dle Randalla je na tom vůbec nejhůře formát GIF - což asi není příliš překvapivé, vzhledem k tomu, že je v současné době používán takřka výhradně pro potřeby různých veskrze nevážných animací.

Dnešní comics je velmi tematický - zatímco sledujeme pozoruhodné dění kolem komety ISON, která zdánlivě zanikla v blízkosti Slunce, aby posléze takříkajíc vstala z mrtvých, nabízí nám Randall alternativní teorii o tom, co průletům komet kolem Slunce předchází.

Oortovo mračno je předpokládaný kulovitý útvar, který v průměrné vzdálenosti zhruba 50 tisíc astronomických jednotek (1 AU odpovídá zhruba 150 000 000 kilometrů, tedy vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem) obklopuje Sluneční soustavu, respektive Slunce. Ten je tvořen (dle odhadů) zhruba miliardou různě velkých, ale obecně drobnějších těles, z nichž některé jsou čas od času vychýleny ze své pozice a vydají se na cestu směrem ke Slunci, abychom je posléze (čímž je myšleno "po mnoha tisících až milionech let") pozorovali v podobě komet. Právě takovou situaci comics zachycuje. Protože však při průletu komety kolem Slunce dochází k rapidnímu odpařování primárně ledového materiálu, kterým je její jádro tvořeno (a vzniká tak onen charakteristický ohon, vždy směřující na opačnou stranu od Slunce), pokud se někdy kometa do Oortova mračna vrátí (některé začnou obíhat s pravidelnou periodou kolem Slunce, jiné absolvují pouze jediný průlet, aby posléze zmizely do hlubin vesmíru), rozhodně ztratí nezanedbatelnou část svého původního objemu a obecně na tom nebude úplně nejlépe - právě tak, jak vidíme v posledním panelu comicsu.

Mouseover text možná odkazuje na skutečnost, že některé komety při průletu v blízkosti Slunce zcela zanikají (jako se to včera málem stalo právě kometě ISON).

Dnešní comics si dělá legraci z poměrně nenápaditých názvů významných astronomických dalekohledů a dovádí jako obvykle celou myšlenku poněkud ad absurdum. První tři položky seznamu jsou autentickými názvy dalekohledů (a jak comics naznačuje, dva z nich existují, třetí byl pouze plánován, ale nakonec k jeho vybudování nedošlo). Stejně tak je autentický i Třicetimetrový dalekohled, o kterém se mluví v mouseover textu - jeho stavba se teprve chystá a bude vybudován na Havaji, na což právě naráží zmíněný mouseover text.

Velmi stručně seznam událostí, na které se jednotlivé titulky v dnešním comicsu odkazují:

1905 - Einstein, kterému se necelý rok předtím narodil syn, publikuje svou práci Annus Mirabilis, která ma velmi zásadní vliv na fyziku 20. století
1912 - Potopení Titanicu, samozřejmě
1920 - Ženám bylo ve Spojených státech dáno právo volit
1928 - Objev penicilinu
1929 - Krach newyorské burzy, který nastartoval americkou hospodářskou krizi
1945 - Na konci 2. světové války došlo k odhalení mnoha děsivých věcí, kterých se nacisté za války dopustili
1948 - Blokáda západního Berlína Sovětským svazem. Spojenecké síly vymýšlejí způsoby, jak ji obejít.
1955 - Objev vakcíny proti dětské obrně
1957 - Vypuštění první umělé družice Země, Sputniku 1
1968 - V roce 1968 došlo k atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho a také na Martina Luthera Kinga jr.
1969 - Přistání člověka na Měsíci (prý)
1986 - Havárie raketoplánu Challenger, který explodoval krátce po startu
1989 - Zboření berlínské zdi

Mouseover text:

1916 - Einstein publikuje obecnou teorii relativity

Dnešní comics odkazuje na takzvaný Monty Hallův problém, jinak též problém tří dveří. Jedná se o úlohu z pravděpodobnosti, pojmenovanou po televizním moderátorovi Monty Hallovi, v jehož soutěži byl tento problém aplikován.

Podstata spočívá v tom, že si hráč musí zvolit jedny ze tří zavřených dveří - A, B nebo C. Dvoje dveře za sebou ukrývají nějakou cenu útěchu (zde koza), za třetími je pak ukryta hlavní cena (zde automobil). Moderátor poté jedny ze dvou dveří, které hráč neoznačil, otevře, ovšem vždy pouze ty, za kterými se ukrývá cena útěchy. Hráč má následně možnost buď trvat na své původní volbě, nebo ji změnit. Poté již dojde k otevření hráčem zvolených dveří. Pointa celého problému je v tom, že hráč, který svou volbu změní, má ve skutečnosti vyšší pravděpodobnost výhry než ten, který trvá na své původní volbě - je to proto, že hráč, který na své původní volbě trvá, se musí trefit do dveří s hlavní cenou hned napoprvé, tedy vybírá ze tří možností, zatímco hráč, který svou volbu změní, už vybírá pouze ze dvou možností (jednu mu mezitím otevřením dveří s cenou útěchy eliminoval moderátor) a má tak větší šanci, že se trefí správně.

Hrdina comicsu se nicméně rozhodl pro třetí řešení, totiž ponechat si kozu za prvními dveřmi ke zjevné oboustranné spokojenosti hráče i kozy a nemalému překvapení moderátora soutěže.

Na českých stránkách se tato praxe zatím naštěstí ještě příliš nerozšířila, ale na zahraničních je poměrně častým jevem, že se někde na stránce čas od času automaticky začne přehrávat nějaké poměrně dost nezajímavé video. Nejčastěji k tomu pochopitelně dochází v situaci, kdy spouštíte prohlížeč a máte nastaveno, aby se vám automaticky otevřely všechny taby, které jste měli otevřené naposledy. Najít v takové situaci tab s inkriminovaným videem je občas poměrně nelehký úkol.

Jak naznačuje mouseover text, některé stránky pak vše dále komplikují tím, že se čas od času samy aktualizují, takže se video začne přehrávat znovu.

Dnešní comics přínáší srovnání plochy, kterou by na zemském povrchu zabírala projekce různých vesmírných těles. To samozřejmě (způsobem naznačeným v prvním panelu comicsu) bere v potaz nejen velikost tělesa samotného, ale také jeho vzdálenost - čím vzdálenější objekt, tím menší je plocha jeho projekce na zemský povrch.

V prvním panelu vidíme dvě tělesa s největší plochou projekce - Slunce a Měsíc. Jejich promítaná plocha je shodou velkých náhod přibližně stejná, což je mimo jiné důvodem, proč můžeme čas od času pozorovat zatmění Slunce.

Ve druhém panelu se nacházejí projekce planet naší Sluneční soustavy.

Ve třetím panelu je několik měsíců jiných planet naší Sluneční soustavy (Jupiter - Io, Europa, Ganymede, Callisto, Saturn - Titan, Neptun - Triton), poté zde je největší asteroid ve Sluneční soustavě (Ceres) a bývalá planeta Pluto. Obě dvě posledně zmiňovaná tělesa bývají označována jako trpasličí planety.

Ve čtvrtém panelu najdeme opět dvě měsíce z naší Sluneční soustavy (Mars - Phobos, Deimos), jeden asteroid/trpasličí planetu (Eris) a dvě obří hvězdy (R.Doradus ze souhvězdí Mečouna a Betelgeuse z Oriona).

Do pátého panelu si Randall neodpustil umístit asteroid 4942 Munroe, který je skutečně pojmenovaný po něm, a pak následují některé hvězdy. Všechny z hvězd v tomto panelu jsou nám v rámci vesmírných měřítek velice blízké, nacházejí se v okruhu zhruba 10 světelných let od nás.

Šestý panel obsahuje projekce několika planet mimo naši Sluneční soustavu a také projekci horizontu událostí gigantické černé díry ve středu naší Galaxie. Co se planet týče, jména v závorkách odkazují na srpnový comics "Jména exoplanet".

A konečně v sedmém panelu vidíme srovnání dvou nejvzdálenějších objektů, vytvořených člověkem - sond Voyager 1 a Voyager 2, porovnávaných s bakterií E.Coli.

Mouseover text pak myšlenku celého dnešního comicsu jako obvykle dále rozvíjí.