Dnešní comics naráží na skutečnost, že navýšení pravděpodobnosti nějaké události lidé často vnímají zcela mimo kontext, protože se příliš soustředí na velké číslo, udávající ono percentuální navýšení, aniž by si uvědomili, jaký vliv takové navýšení pravděpodobnosti má na hodnotu absolutní. Jinými slovy, pokud je například pravděpodobnost napadení žralokem na severní pláži 1 ku tisíci, pak na jižní pláži je taková pravděpodobnost 1.2 ku tisíci - tedy o dvacet procent vyšší, ale stále velice mizivá.

Osoba v baretu pak má s chápáním pravděpodobnosti ještě větší problémy, protože se navíc domnívá, že se pravděpodobnost nějaké události zvyšuje v přímé úměře k počtu opakování situace, která by k ní mohla vést - což není pravda. Osobu v baretu by tak pravděpodobně velice rádi uvítali v každém casinu či herně, protože hazard je na podobném předpokladu z velké části postavený - hráči se domnívají, že po deseti hodech kostkou je šance na to, že padne šestka, mnohem větší než po jednom, ale ve skutečnosti zůstává pořád stejná.

Mouseover text pak namítá, že takovým způsobem je možné prohlásit jakékoliv riziko za zanedbatelné, protože zcela libovolné riziko lze rozložit na velké množství rizik zanedbatelných, navýšených o 50 procent, ovšem platnost takové námitky je také diskutabilní (což Randall vtipně naznačuje).

Dnes opět není příliš co vysvětlovat - celý comics poměrně jednoznačně naráží na obavy z rozšíření brýlí Google Glass a prostřednictvím muže v klobouku nám nabízí poněkud extrémní řešení takového problému (jak už to u muže v klobouku bývá).

Pokus o výmluvu s virální kampaní a narážka na rok 2007 v mouseover textu pak pravděpodobně odkazují na nepříliš zdařilou bostonskou (Randall Munroe v Bostonu žije) virální marketingovou kampaň k filmu Aqua Teen Hunger Force Colon Movie for Theaters, která používala zařízení, skládající se z řady svítivých diod v podobě panáčka ze seriálu, který byl filmu předlohou, ale také viditelně umístěného zdroje, drátů a tištěného spoje. Následkem toho je veřejnost považovala za potenciální bomby a vznikla kolem nich poměrně velká panika.

Dnešní comics naráží na skutečnost, že jsme na internetu často nuceni zakládat účty, které po nějaké době opustíme i s komunitou, ke které náleží, a je celkem pravděpodobné, že pokud se k nim po nějaké době znovu přihlásíme, zjistíme, že se je někdo pokoušel kontaktovat a možná dokonce (jako v případě právě protagonisty dnešního comicsu) měl obavy o to, co se s dotyčným stalo, protože se jednalo o jediné spojení, které na sebe měli.

Současně se comics snaží doporučovat správný způsob, jak ukončit aktivitu nějakého účtu. Ve skutečnosti takový postup samozřejmě není zapotřebí, a "globální zpomalování databází vlivem akumulace vzájemných vazeb", na které naráží mouseover text, ve skutečnosti JE něčím, co si Randall právě vycucal z prstu.

Pravděpodobně v reakci na blížící se Perseidy nám dnes Randall předkládá tabulku některých meteorických rojů v průběhu roku, doplněnou podobně absurdními poznámkami, jaké o meteorických rojích často uvádejí média ve snaze navodit iluzi mnohem větší výjimečnosti takového jevu. Ve skutečnosti přitom ani právě tak zmedializované Perseidy nejsou ani zdaleka tak ohromující podívanou, jak patrně často laik na základě nejrůznějších mediálních masáží čeká.

Většina meteorických rojů v tabulce skutečně existuje, fiktivní jsou jen některé. Poznámky k nim jsou nicméně fiktivní prakticky ve všech případech.

Kvadrantidy - skutečný roj s radiantem v souhvězdí Pastýře (Bootes), někdy proto také označovaný jako Bootidy. Název roje je odvozen od dnes již neexistujícího souhvězdí Zední kvadrant.

Trojcípidy - neexistující roj, pojmenovaný podle trojcípé srdeční chlopně. Poznámka k němu pak odkazuje na regionální dělení přehrávačů DVD - region 2 představuje Evropu, Střední Východ, Egypt, Japonsko, Jižní Afriku, Svazijsko, Lesotho, Grónsko a francouzská výsostná území. Omezení nějakého astronomického jevu na konkrétní region jen podtrhává absurditu celé záležitosti, protože DVD regiony nejsou ve skutečnosti příliš geograficky jednotné.

Centauridy - skutečný roj s radiantem v souhvězdí Kentaura. Poznámka k němu opět nedává příliš smyslu, protože samozřejmě všechny meteorické roje jsou pozorovatelné pouze pod otevřeným nebem - od těch, které by byly pozorovatelné i z místností, se raději držte dál. Roj Centauridů je navíc pozorovatelný pouze z jižní polokoule.

Beta Aquaridy - skutečný meteorický roj. Poznámka se nám snaží namluvit, že místo, aby na obloze meteory z tohoto roje zdánlivě vylétaly z jediného místa, se ve skutečnosti chovají přesně opačně a naopak se do tohoto místa sbíhají. Takový jev v reálu nemůže nastat.

Čeljabidy - fiktivní meteorický roj, který včetně poznámky odkazuje na letošní meteor nad Čeljabinskem.

Lyridy - skutečný meteorický roj. A ačkoliv některé meteory mohou být doprovázeny jistými zvukovými projevy (exploze, případně slabé syčení), je poměrně málo pravděpodobné, že byste někdy nějaký meteor slyšeli vřískat.

Denní Zeta Perseidy - skutečný meteorický roj, pozorovatelný ovšem pouze v průběhu dne, což znamená, že je nemožné pozorovat ho vizuálně. Možná právě proto jej konspirační teoretik Randall označuje za podfuk od NASA.

Červnové Bootidy - skutečný meteorický roj s radiantem v souhvězdí Pastýře. Poznámka k roji nedává příliš velký smysl - "padající hvězda" je jen lidový název pro meteor, takže naprosto každý meteorický roj obsahuje technicky vzato obojí.

Jižní Delta Aquaridy - skutečný meteorický roj s radiantem v souhvězdí Vodnáře. Poznámka opět nedává přílis smyslu. Meteory, které se jeví jako nehybné, tedy bodové, skutečně mohou existovat - říká se jim též "stacionární" a neznamená to v praxi nic jiného, než že daný meteor pozorujete přímo čelně, tedy jeho dráha míří přímo k vám. Ovšem pravděpodobnost spatření stacionárního meteoru, který současně přísluší k danému roji, je velice nízká - museli byste ho pozorovat takřka přesně v radiantu daného roje. Mezi vizuálními pozorovateli meteorů se pak nahlášené stacionární meteory netěší velké důvěryhodnosti, protože spatřit po několika hodinách pozorování svítící bod, který vzápětí zase zmizí, není příliš těžké a vůbec se nemusí jednat o skutečný stacionární meteor ;-)

Dromaeosauridy - fiktivní meteorický roj, jehož název je odvozen od názvu čeledi dinosaurů dromaeosauridae, do které, jak asi fanoušky xkcd stěží překvapí, patří velociraptoři. Na ty ostatně odkazuje i poznámka a také datum maxima roje - děj Jurského parku se odehrává 11. a 12. června.

Perseidy - asi netřeba zmiňovat, že Perseidy jsou skutečný a patrně nejznámější meteorický roj, s radiantem v souhvězdí Persea. Nicméně ze země je patrně vyvěrat neuvidíte.

Tau Pyramidy - fiktivní meteorický roj, který s ohledem na poznámku patrně svůj název odvozuje od pyramidálních buněk, specifickému typu neuronů, souvisejícímu s lidským vnímáním, a také od tau částic, podobných elektronům. Astronauti při cestách na Měsíc pozorovali i se zavřenýma očima záblesky, způsobené průnikem kosmického záření očima a mozkem.

Draconidy - skutečný meteorický roj s radiantem v souhvězdí Draka. Je ovšem velmi nepravděpodobné, že by vás meteory z tohoto roje skutečně pronásledovaly.

Orionidy - skutečný meteorický roj s radiantem v souhvězdí Oriona. Obavy z toho, že by mohly všechny meteory v roji spadnout najednou, jsou naštěstí naprosto stoprocentně zbytečné.

Leonidy - skutečný meteorický roj s radiantem v souvězdí Lva. Není jasné, na co přesně odkazuje poznámka. Explainxkcd.com uvádí, že onoho roku skutečně byla pozorována neobvykle vysoká aktivita Leonid, a že v magazínu Time onoho roku vyšel článek s titulkem "Je Bůh mrtev?". Obě události ale dělí několik měsíců.

Geminidy - skutečný meteorický roj s radiantem v souvězdí Blíženců. Jelikož na povrch Země dopadnou pozůstatky jen nesrovnatelně větších meteorů, než jaké běžně pozorujeme v rámci meteorických rojů, bude patrně třeba tenisový trénínk odložit. (Perfekcionista by navíc mohl argumentovat tím, že METEOR nemůžete tenisovou raketou odpálit ani teoreticky za žádných okolností, protože to není název ničeho fyzického - viz níže.)

Mouseover text pak odkazuje na známou lidovou poučku o tom, že blesk udeří vždy na nejvyšší místo v okolí. Což není tak docela pravda a sám Randall se na toto téma v minulosti několikrát vyjadřoval. Navíc tento text (a zbytek dnešního comicsu) zachází velmi nepřesně s výrazem "meteor" - meteor nikdy nemůže nikam dopadnout, protože výraz "meteor" označuje pouze onen světelný jev, který vidíme. Těleso, které se pohybovalo meziplanetárním prostorem a posléze tento jev způsobilo, se správně nazývá "meteoroid", a v případě, že na zemi dopadnou jeho zbytky, jsou tyto označovány pro změnu jako "meteority". Laická veřejnost a média mají v těchto třech termínech často poměrně zmatek a používají je víceméně záměnně. Protože je tomu tak i v dnešním comicsu a Randall je v tomto ohledu příliš velký pedant, než aby to mohlo být nedopatření, hádáme, že se jedná o záměr přiblížit výroky z dnešního comicsu laickému pojetí.

Soubor, který se kdosi v dnešním comicsu chystá stahovat, je pojmenován bizarní změtí nejrůznějších běžných i méně běžných řetězců, které se v názvech souborů objevují, čímž v souladu s názvem dnešního comicsu opravdu nevyvolává příliš velkou důvěru. Celá řada těchto řetězců je pak nějakým způsobem zkomolena (jako například PHPHPHP) nebo nedává tak docela smysl (například BLURAY_CAM-XVID). Plus tu najdeme také odkazy na popkulturu - například řetězce LNK, ZDA a GNN odkazují na slavnou herní sérii Legend of Zelda, a WRBT OBJ je zase odkazem na film Jurský park.

Všimnněte si také, že tlačítko pro uložení souboru je zašedlé, tedy neaktivní. Možná proto navrhuje autor comicsu v mouseover textu přepsání URL na 'https' v naději, že poté bude mít větší úspěch. To je samozřejmě současně narážka na to, že řada lidí vnímá automaticky HTTPS připojení jako důvěryhodné a bezpečné, aniž by se pozastavili nad zbylými věcmi.

Protagonista dnešního comicsu se snaží pomocí slavné fotografie Bleděmodrá tečka, pořízené sondou Voyager 1 ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů, a poněkud zestručněné verze citátu toho, co o ní napsal neméně slavný Carl Sagan ve své stejnojmenné knize, navodit ve svých posluchačích představu toho, jak absurdně mizivý je celý náš svět. Bohužel si pro něco takového zřejmě nevybral úplně nejvhodnější publikum.

Mouseover text pak také začíná úryvky Saganova textu, aby se posléze poněkud odchýlil a změnil se ve velice svéráznou žádost o finanční podporu amerického vesmírného programu.

Hrdina dnešního comicsu se při zjišťování předpovědi počasí pro své město dopustil té chyby, že omylem před směrovací číslo zadal mínus. Tím se dočkal poněkud netradiční desetidenní předpovědi, která evidentně zahrnuje velice bizarní události, které, jak se zdá, tak trochu končí drobnou apokalypsou.

Mouseover text pak naznačuje, že hrdinům comicsu by absence Amazonu Prime, tedy předplatitelského klubu zvýhodněných služeb společnosti Amazon (funkčního zatím pouze v několika málo státech světa), vadila dle všeho podstatně více než konec světa.

Muž, který prezentuje svůj velice odvážný návrh kosmického manévru k cestě do vzdálených částí Sluneční soustavy, udělal dle autora comicsu fatální chybu - použil jako argument skutečnost, že jím navrhovaný manévr funguje ve hře Kerbal Space Program. Pokud jste o této hře nikdy neslyšeli, vězte, že jde víceméně o simulátor letů do vesmíru včetně stavby vlastních raket, v aktuálních verzích dokonce i s možností přistávat na různých tělesech fiktivního planetárního systému. Na to, jak je hra zábavná, má překvapivě věrohodnou fyziku, i když by její použití ve stylu dnešního comicsu bylo pochopitelně velmi absurdní.

Oberthův manévr je skutečný manévr pro urychlení vesmírného plavidla za využití zrychlení, kterého lze docílit těsným průletem kolem dostatečně hmotného vesmírného tělesa. Zmínka o Kuiperovi pak pravděpodobně naráží na místo určení kosmického plavidla, které chce prezentující muž do vesmíru vyslat - konkrétně do takzvaného Kuiperova pásu, pásu drobných těles, který se rozkládá v naší Sluneční soustavě zhruba ve vzdálenosti 30 až 50 astronomických jednotek, tedy za oběžnou dráhou Neptunu.

Mouseover text pak naznačuje, že pokud už byste se někdy v NASA ocitli v pozici muže z dnešního comicsu, bylo by patrně lepší použít místo Kerbal Space Programu raději Orbiter - tedy další víceméně herní simulátor letů do vesmíru - neboť je v NASA oblíbenější.

Dnes asi není příliš co k vysvětlování. Muž v černém klobouku sestrojil pozoruhodnou past na chytání družic z oběžné dráhy, a když byl svým známým (který ho evidentně zná obdivuhodně dobře) přistižen, chová se nadále poměrně tajemně, i když se víceméně přiznává. Mouseover text pak navíc naznačuje, že by se nejednalo o jeho první úlovek.

Graf v dnešním comicsu dává několik různých příkladů věcí s různými úrovněmi děsivosti buď svého názvu, nebo samotné věci, kterou označují, případně různých kombinací obojího. Pokud vám uvedené věci nic neříkají, zde jsou stručně vysvětleny:

Černobylský paket - jde o datový paket v síťovém provozu, který je schopen způsobit výrazné zpomalení nebo kolaps celé sítě.

Bombový kalorimetr - zařízení pro měření žáru spalování v tlakové nádobě, jehož název zní podstatně děsivěji, než oč ve skutečnosti jde.

Kesslerův syndrom - hypotetická situace na oběžné dráze kolem Země, při které dochází k opakovaným srážkám těles, pohybujících se po ní, jejímž následkem je kaskádový nárůst množství "kosmického smetí", ohrožujícího cokoliv, co se na oběžné dráze ocitne.

Hořčičný plyn - známý též pod obvyklejším názvem Yperit.

Zkapalnění půdy - úkaz, při kterém dochází ke ztrátě soudržnosti půdy, což má za následek vznik propadů či poškození cest či budov.

Šedý sliz - obvyklé označení pro jeden z hypotetických scénářů konce světa, kdy je vše na celé planetě rozloženo samostatně se množícími nanoboty na inertní šedou hmotu.

Ptačí chřipka - Mediálně poměrně známá nemoc, přenášená ptáky, která má tedy poměrně vysoký potenciál rychlého nekontrolovaného šíření a je poměrně nebezpečná.

Nadkritické množství - množství radioaktivního materiálu, nutného k nastartování nekontrolované jaderné reakce.

Démonické jádro - přezdívka pro dva půlkulaté kusy plutonia, které v letech 1945 a 1946 způsobily v laboratořích v Los Alamos dvě jaderné nehody (způsobené velmi nešťastně), které si v obou případech vyžádaly několik lidských obětí.

Superbakterie - Bakterie, odolná proti antibiotikům. Pokud by taková bakterie vznikla, má za určitých okolností potenciál vyhubit celé lidstvo, protože bychom proti ní neměli k dispozici žádnou efektivní obranu (pokud by nebyla nějaká dostatečně rychle objevena).

Jaderný míč - přezdívka pro "černý kufřík" amerického prezidenta, který je prostřednictvím zástupců armády neustále na každém kroku v jeho dosahu a ze kterého má možnost dát rozkaz k odpálení jaderných zbraní.

Masožravá bakterie - asi vcelku nepotřebuje vysvětlování, jde o bakterii, která je schopna živou bytost doslova sežrat zaživa. A ano, skutečně existují.

Mouseover text pak v původní verzi vtipně naráží na jistý velmi bizarní díl jistého televizního seriálu, který pravděpodobně Randallovi způsobil nejednu noční můru. My jsme si tu dovolili původní Randallovu volbu nahradit taktéž poměrně bizarním a o něco známějším filmovým počinem Davida Lynche.