Celý dnešní strip je primárně odkazem na fotografii, která se v průběhu včerejška virálním způsobem rozlétla po internetu (takže očekávejte, že zhruba v polovině příštího týdne, až na ni většina lidí na internetu zapomene, ji odhalí i česká média). Zmíněná fotografie obsahuje nepříliš kvalitní záběr ženských šatů. S ohledem na špatnou expozici a špatné světelné podmínky, ve kterých byl snímek pořízen, se nedá zcela jednoznačně říci, jakou barvu šaty vlastně mají, a takřka každý, kdo snímek vidí, na to má tímpádem vlastní názor.

Strip samotný ilustruje víceméně podobný problém - šaty v levé (modré) části obrázku nám připadají světlejší (zejména jejich žlutohnědé prvky) než ty v jeho pravé části, a to i přesto, že jsou jinak barevně naprosto shodné.Je to poměrně známý optický klam, který si můžete ve třech variantách prohlédnout například i zde.

Mouseover text se pak zmiňuje o Monty Hallově problému, kterým se už zabývalo xkcd 1282 v říjnu 2013.

Muž v baretu, jak se zdá, disponuje velice pozoruhodným mikroskopickým zrakem a vnímá svět dost jinak než většina ostatních lidí. Navíc se zdá, že svou schopnost považuje za zcela samozřejmou, a dokonce jejím přičiněním trpí jistými komplexy...

V mouseover textu pokračujeme v poznávání jeho neveselých životních osudů a pohnutého dětství. Pokud se týče jeho matky, je tu podle serveru explainxkcd.com několik možných vysvětlení oné anomálie, která je v mouseover textu zmíněna: buď měla voperovaný specifický a poměrně vzácný typ pacemakeru ze sedmdesátých let, žila za druhé světové války poblíž Los Alamos, podstoupila nějaké nespecifikované lékařské experimenty, nebo také mohla být jednou ze Stepfordských paniček... Je navíc možné, že rozklíčováním původu této anomálie bychom mohli dospět i k vysvětlení, jak muž v baretu přišel ke svým schopnostem.

Podle kvantové mechaniky není vakuum tak prázdné, jak si o něm obvykle myslíme, ale disponuje energií. Proč a jak by to mělo fungovat bychom vám sice velice rádi vysvětlili, ale bohužel to je zcela nad naše síly. Můžeme jen konstatovat, že to nějakým způsobem souvisí se samovolným vznikem a zánikem částic ve vakuu podle teorie vakuových fluktuací a následně vás odkázat na takzvaný Casimirův jev, který by měl být projevem právě těchto dějů.

Ačkoliv se tato energie, i pokud skutečně existuje, nedá žádným snadným způsobem využít, muži v baretu z dnešního comicsu se to podle všeho povedlo, navíc za pomoci zcela obyčejného vysavače. Druhý muž se ho patrně pokouší upozornit na to, že takový vysavač není schopen vakuum vytvořit, natož s jeho pomocí využít energie vakua, ale jak se zdá, vysavač (a muž v baretu) na to mají jiný názor.

Soudě podle mouseover textu to vše nicméně na druhého muže neudělalo příliš velký dojem a byl by mnohem raději, kdyby muž v baretu dokončil úklid.

Drobná překladatelská poznámka - dnešní strip je samozřejmě v angličtině o něco vtipnější, protože vysavači se anglicky říká "vaccum cleaner", tedy něco jako "vakuový čistič" (přestože je samozřejmě schopen vytvářet pouze různě velký podtlak, nikoliv výslovně vakuum), což se navíc v běžné řeči často zkracuje prostě a jednoduše na "vacuum". Snaha "ovládnout energii vakua" působí tedy v originále ještě o něco pomýleněji (a vtipněji), než tomu je v češtině. Ale někdy, jako třeba v tomto případě, s tím zkrátka mnoho nenaděláte.

Jako spousta jiných xkcd i to dnešní vychází ze skutečnosti. V roce 1999 skutečně došlo k nalezení proslovu, který měl prezident Nixon připravený pro případ, že by se posádce lodi Apollo 11 skutečně nepodařilo se z měsíční mise vrátit. Příprava alternativního proslovu pro případ neúspěchu je v případě podobně náročných a nejistých situací poměrně běžným a relativně častým jevem, podobně jako je například poměrně obvyklé, že mají redakce novin a dalších médií předběžně nachystané nekrology významnějších osobností pro případ, že by tito zemřeli a bylo třeba takový nekrolog rychle vydat.

První dvě stránky jsou tedy skutečnými citáty z onoho zmíněného alternativního projevu. Poté už nicméně začíná Randallova fantazie pracovat naplno a předkládá nám další projevy, které už svou skutečnou předlohu nemají a zabývají se některými velmi absurdními situacemi.

Čistě pokud by vás to zajímalo - zdá se, že Brian poslouchá skladbu I'll Be There For You od The Rembrandts, jinak též úvodní znělku seriálu Přátelé. Berte to ovšem s jistou rezervou, protože samozřejmě není vůbec jisté, zda to Randall skutečně zamýšlel. Ale pokud ano, je to vzhledem ke kontextu té skladby patrně celkem ironické.