Velmi stručně seznam událostí, na které se jednotlivé titulky v dnešním comicsu odkazují:

1905 - Einstein, kterému se necelý rok předtím narodil syn, publikuje svou práci Annus Mirabilis, která ma velmi zásadní vliv na fyziku 20. století
1912 - Potopení Titanicu, samozřejmě
1920 - Ženám bylo ve Spojených státech dáno právo volit
1928 - Objev penicilinu
1929 - Krach newyorské burzy, který nastartoval americkou hospodářskou krizi
1945 - Na konci 2. světové války došlo k odhalení mnoha děsivých věcí, kterých se nacisté za války dopustili
1948 - Blokáda západního Berlína Sovětským svazem. Spojenecké síly vymýšlejí způsoby, jak ji obejít.
1955 - Objev vakcíny proti dětské obrně
1957 - Vypuštění první umělé družice Země, Sputniku 1
1968 - V roce 1968 došlo k atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho a také na Martina Luthera Kinga jr.
1969 - Přistání člověka na Měsíci (prý)
1986 - Havárie raketoplánu Challenger, který explodoval krátce po startu
1989 - Zboření berlínské zdi

Mouseover text:

1916 - Einstein publikuje obecnou teorii relativity

Dnešní comics odkazuje na takzvaný Monty Hallův problém, jinak též problém tří dveří. Jedná se o úlohu z pravděpodobnosti, pojmenovanou po televizním moderátorovi Monty Hallovi, v jehož soutěži byl tento problém aplikován.

Podstata spočívá v tom, že si hráč musí zvolit jedny ze tří zavřených dveří - A, B nebo C. Dvoje dveře za sebou ukrývají nějakou cenu útěchu (zde koza), za třetími je pak ukryta hlavní cena (zde automobil). Moderátor poté jedny ze dvou dveří, které hráč neoznačil, otevře, ovšem vždy pouze ty, za kterými se ukrývá cena útěchy. Hráč má následně možnost buď trvat na své původní volbě, nebo ji změnit. Poté již dojde k otevření hráčem zvolených dveří. Pointa celého problému je v tom, že hráč, který svou volbu změní, má ve skutečnosti vyšší pravděpodobnost výhry než ten, který trvá na své původní volbě - je to proto, že hráč, který na své původní volbě trvá, se musí trefit do dveří s hlavní cenou hned napoprvé, tedy vybírá ze tří možností, zatímco hráč, který svou volbu změní, už vybírá pouze ze dvou možností (jednu mu mezitím otevřením dveří s cenou útěchy eliminoval moderátor) a má tak větší šanci, že se trefí správně.

Hrdina comicsu se nicméně rozhodl pro třetí řešení, totiž ponechat si kozu za prvními dveřmi ke zjevné oboustranné spokojenosti hráče i kozy a nemalému překvapení moderátora soutěže.

Na českých stránkách se tato praxe zatím naštěstí ještě příliš nerozšířila, ale na zahraničních je poměrně častým jevem, že se někde na stránce čas od času automaticky začne přehrávat nějaké poměrně dost nezajímavé video. Nejčastěji k tomu pochopitelně dochází v situaci, kdy spouštíte prohlížeč a máte nastaveno, aby se vám automaticky otevřely všechny taby, které jste měli otevřené naposledy. Najít v takové situaci tab s inkriminovaným videem je občas poměrně nelehký úkol.

Jak naznačuje mouseover text, některé stránky pak vše dále komplikují tím, že se čas od času samy aktualizují, takže se video začne přehrávat znovu.

Dnešní comics přínáší srovnání plochy, kterou by na zemském povrchu zabírala projekce různých vesmírných těles. To samozřejmě (způsobem naznačeným v prvním panelu comicsu) bere v potaz nejen velikost tělesa samotného, ale také jeho vzdálenost - čím vzdálenější objekt, tím menší je plocha jeho projekce na zemský povrch.

V prvním panelu vidíme dvě tělesa s největší plochou projekce - Slunce a Měsíc. Jejich promítaná plocha je shodou velkých náhod přibližně stejná, což je mimo jiné důvodem, proč můžeme čas od času pozorovat zatmění Slunce.

Ve druhém panelu se nacházejí projekce planet naší Sluneční soustavy.

Ve třetím panelu je několik měsíců jiných planet naší Sluneční soustavy (Jupiter - Io, Europa, Ganymede, Callisto, Saturn - Titan, Neptun - Triton), poté zde je největší asteroid ve Sluneční soustavě (Ceres) a bývalá planeta Pluto. Obě dvě posledně zmiňovaná tělesa bývají označována jako trpasličí planety.

Ve čtvrtém panelu najdeme opět dvě měsíce z naší Sluneční soustavy (Mars - Phobos, Deimos), jeden asteroid/trpasličí planetu (Eris) a dvě obří hvězdy (R.Doradus ze souhvězdí Mečouna a Betelgeuse z Oriona).

Do pátého panelu si Randall neodpustil umístit asteroid 4942 Munroe, který je skutečně pojmenovaný po něm, a pak následují některé hvězdy. Všechny z hvězd v tomto panelu jsou nám v rámci vesmírných měřítek velice blízké, nacházejí se v okruhu zhruba 10 světelných let od nás.

Šestý panel obsahuje projekce několika planet mimo naši Sluneční soustavu a také projekci horizontu událostí gigantické černé díry ve středu naší Galaxie. Co se planet týče, jména v závorkách odkazují na srpnový comics "Jména exoplanet".

A konečně v sedmém panelu vidíme srovnání dvou nejvzdálenějších objektů, vytvořených člověkem - sond Voyager 1 a Voyager 2, porovnávaných s bakterií E.Coli.

Mouseover text pak myšlenku celého dnešního comicsu jako obvykle dále rozvíjí.

Dnešní comics je velmi specificky programátorský.

Randall přichází s teorií, že číslo 3 je prokleté a je se mu třeba v kódu programu vyhnout. Ilustruje to ukázkovým kódem (vzorcem pro výpočet objemu koule), ve kterém výskyt tohoto čísla nahradil funkcí Int(Pi), tedy celočíselnou částí čísla pí.

Mouseover text pak tuto teorii dále rozvíjí a doporučuje v případě, že to nezabere, nahradit také číslo 4. Ukázkový kód v mouseover textu je zápisem téhož kódu jako na obrázku, jen za využití jiných funkcí. Ceiling(x) udává tzv. horní celou část čísla x, tedy nejbližší vyšší celé číslo - v případě čísla pí tedy 4. Floor (x) je pak dolní celá část čísla x, tedy nejbližší nižší celé číslo - čili 3.

Dle webu explainxkcd.com pak celý comics ještě naráží na skutečnost, že začínajícím programátorům je často sdělováno, že mají něco dělat tak či onak, aniž by jim bylo skutečně vysvětleno, proč tomu tak je.

Randall si dnes opět jednou dělá legraci z médií a internetu, konkrétně z dnes velmi populární snahy prezentovat informace v jedné dlouhé vertikální infografice, a předpovídá, že v roce 2019 už ani jiná forma sdílení informací nebude existovat.

Podobná infografika má jistě své využití (zejména při použití na mobilních zařízeních a v internetových browserech, je-li samozřejmě správně navržena) a je většinou poměrně líbivá, nicméně až příliš často se nejedná o příliš efektivní formu sdílení informací a nejrůznější obrázky a grafy, které obsahuje, jsou často víceméně samoúčelné. (Mimochodem, když už jsme se s tím dělali - pokud by to nebylo tak docela jednoznačné, poslední sloupcový graf udává pozici daného písmene v rámci české abecedy.)

Mouseover text se pak odkazuje na takzvaná "big data", což je termín, používaný pro označení dat, která lze jen obtížně prezentovat standardními způsoby. Tento termín v doslovném překladu znamená "velká data", proto ona narážka na velikost fontu.

Scéna v dnešním comicsu je parodií na scénu z Pána prstenů, konkrétně Dvou věží, v níž Gandalf představuje ostatním svého koně, Stínovlase. Na rozdíl od Stínohlase ovšem původní předloha neumí mluvit. Což na druhou stranu znamená, že se od ní nedozvíte spoustu zajímavých informací, které se nějak týkají stínů.

Mouseover text pak paroduje další scénu ze Dvou věží.