Dnešní strip se v podstatě dá pro znalce internetových memů shrnout do dvou slov: Yo, dawg...

Metaanalýza je vědeckou studií, která porovnává a hodnotí výsledky několika různých předchozích studií na stejné téma s cílem získat vyváženější a objektivnější pohled na celou problematiku a jako taková je považována za výrazně věrohodnější zdroj než samotné jednotlivé studie.

Medline, Embase a Cochrane jsou skutečné databáze vědeckých informací z oblasti medicíny.

Jakkoliv by se mohlo zdát, že nápad na vytvoření metametaanalýz (tedy přezkoumání a zhodnocení výsledků více metaanalýz) je už čistě Randallovým dílem, není tomu tak - všechny v dnešním stripu "metametaanalýzy" skutečně existují, i když se pro ně nepoužívá termín "metametaanalýza".

Randall nicméně celou tuto myšlenku posouvá o úroveň dál a plánuje vytvoření metametametaanalýzy, ovšem čistě v naději, že mu její publikování bude zamítnuto s odůvodněním "příliš meta" - což je výraz, který se na internetu poměrně běžně používá pro označení něčeho, co je natolik podivné a abstraktní a překombinované, že se to začíná vymykat chápání.

Protože rychlost světla je omezená a vesmírné vzdálenosti nepředstavitelně obrovské, když se díváme na noční oblohu, nevidíme ve skutečnost "současnost", ale díváme se různě daleko do minulosti v závislosti na tom, jak vzdálený od nás daný objekt je. Platí to ostatně i v případě objektů naší Sluneční soustavy včetně Měsíce - obraz Měsíce vidíme se zpožděním zhruba 1,3 sekundy, obraz Slunce pak se zpožděním zhruba 8,3 minuty. V případě objektů mimo naši Sluneční soustavu se pak jedná o zpoždění v řádu přinejmenším roků a většinou mnohem delší. Pokud například sledujeme nám nejbližší spirální galaxii a také jedinou galaxii, viditelnou alespoň za dobrých podmínek pouhým okem, tedy galaxii M31 v Andromedě, vidíme ve skutečnosti její obraz, starý 2,5 milionu let - jinými slovy ji vidíme tak, jak vypadala, když se velmi zvolna začínaly na Zemi objevovat první zástupci rodu Homo. Pokud bychom chtěli zjistit, jak tato galaxie vypadá právě teď, museli bychom si počkat dalších 2,5 milionu let. A to se stále jedná o jeden z poměrně blízkých vesmírných objektů...

Dnešní strip na tuto skutečnost naráží. Zpoždění, se kterým vidí dvojice protagonistů nad sebou přelétat husy, však samozřejmě není ani v nejmenším stovky let - vzdálenost 100 metrů světlo uletí asi za 300 nanosekund. O něco málo větší smysl taková poznámka dává u zmínky o zvuku husího kejhání, neboť zvuk se šíří mnohem pomaleji. I tak by ale samozřejmě stále nešlo o stovky let - v případě stometrové vzdálenosti by se jednalo o zhruba třetinu sekundy. Mužský protagonista stripu má tedy v zásadě pravdu v tom, že jeho přítelkyně je poněkud zvláštní.

S ohledem na mouseover text je ale poměrně jasné, že Randall sám ji směle troufne...

Dnešní strip patří k těm poněkud obskurnějším.

Subdukce, o které je ve stripu řeč, je geologickým procesem, kdy se dvě tektonické desky pohybují proti sobě, přičemž jedna z nich se nevyhnutelně zasouvá pod druhou. To má za následek vznik pohoří. Jak se zdá, muž v baretu je schopen tento proces spustit zcela dle libosti - všimnětě si, že jak se ke svému spolubydlícímu blíží, mizí stále hlouběji pod povrchem.

Mouseover text pak pokračuje v této geologické tematice - spolubydlící se muže v baretu ptá, proč nemůže být normální. Ten si ovšem tento dotaz vykládá opět v geologickém významu - normální zlom je v geologii označení zlomu, kde dochází k pohybu tektonických desek směrem od sebe. To je důvod, proč muž v baretu namítá, že normální být nemůže, když se pohybuje směrem k němu.

Dnešní comics odkazuje na logickou hru 2048, která je v poslední době poměrně populární na internetu. Je založena na principu toho, že dvě políčka se stejnými čísly, která spolu sousedí, můžete spojit do jednoho, přičemž dojde k sečtení jejich hodnoty a posunutí sousedních políček. V tomto případě by tedy bylo možné sloučit 2 a 2 do nového políčka s hodnotou 4, které by následně šlo sloučit se sousedním políčem s hodnotou 4, a vzniklé pole s hodnotou 8 by pak bylo možné sloučit, respektive vymazat s původní osmičkou.

Jak se zdá, Randalla zmíněná hra zřejmě poměrně dost zaujala. V mouseover textu pak zmiňuje imaginární hraní Tetrisu se siluetami domů na sídlištích, které mu po původní "Tetris mánii" vydrželo celých dvacet let.