Skládání proteinů je proces, při kterém proteiny získávají svou požadovanou funkční podobu. Proteiny jsou ve své původní podobě neuspořádané a teprve složením získají svou správnou podobu. To, jakým způsobem se protein poskládá, má zásadní vliv na jeho funkci - nesprávně poskládaný protein může v organismu být zcela neaktivní, ale v některých případech mohou působit jiným způsobem, než by měly, případně mohou být vyloženě nebezpečné. Předpokládá se také, že nesprávně složené proteiny jsou příčinou některých neurodegenerativních onemocnění. Skládání proteinů je také hlavní náplní poměrně oblíbených distribuovaných výpočetních systémů typu Folding at Home

Dnešní strip ve snaze osvětlit náročnost problematiky skládání proteinů laikovi nabízí přirovnání skládání proteinů ke skládání papírových origami (na obligátním příkladu jeřába). I v případě origami je třeba papír poskládat velice přesně a pečlivě, jinak nebude výsledné origami příliš dobré, případně se ho tvůrci vůbec nepodaří dokončit. Bioložka v dnešním stripu přirovnává obtížnost skládání proteinů ke snaze poskládat z papíru skutečného živého jeřába. Dotaz na možnost stříhání naráží na jedno ze základních pravidel poctivého origami - totiž že stříhání je mezi skalními příznivci origami považováno za podvádění. Bioložka v comicsu na tento dotaz odpovídá, že stříhat je možné, pokud si ale tazatel bude schopen poskládat proteázu - tedy enzym, s jehož pomocí je skutečně možné proteiny obrazně řečeno velmi specificky a v závislosti na konkrétním enzymu "stříhat", tedy štěpit.

Mouseover text pak dále pokračuje v origami analogii - stejně jako lze klasické papírové origami často nějakým způsobem rozhýbat zataháním za specifickou část skládačky, i tady skládající biolog poněkud dětinsky přinejmenším obrazně tahá za jeden konec proteinu (který má dva konce - N-konec a C-konec) a pozoruje změny podoby celého proteinu.