Tento comics je dle našeho dojmu jedním z nejobskurnějších vůbec (i když je v případě xkcd někdy poměrně těžko hodnotit).

Celý comics je vystavěný na zajímavé skutečnosti - totiž že první tři z takzvaných "Galileovských měsíců" Jupiteru (Io, Europa, Ganymede a Callisto), pojmenovaných takto proto, že jsou vidět už v poměrně malém dalekohledu či triedru a objevil je tedy už Galileo Galilei, mají oběžné doby, které jsou vůči sobě v celočíselném poměru, konkrétně dokonce takřka přesně v jeho násobcích. Za jeden oběh Jupiteru nejbližšího Galileovského měsíce (Io) urazí druhý nejbližší (Europa) přesně polovinu své dráhy a třetí (Ganymede) čtvrtinu. Na nejvzdálenější z nich, Callisto, se už tento pozoruhodný jev nevztahuje. Nedochází nicméně k jevu, který je zachycený v comicsu, tedy k seřazení všech tří měsíců do jedné linie. Viz též animace na Wikipedii.

Měsíce v comicsu se pokaždé, kdy se dostanou před ženu, kolem které obíhají, s touto snaží komunikovat, ale zdá se, že nemají příliš dobrou paměť, takže si nepamatují, co řekly při minulém oběhu, a opakují stále totéž. Jen třetí měsíc si podle všeho pamatuje dotaz měsíce druhého, ovšem vztahuje si ho mylně na sebe, takže mu při každé příležitosti velmi popuzeně odpovídá. Nejvzdálenější měsíc, na který se, jak bylo zmíněno, onen celočíselný poměr oběžných dob nevztahuje, je z jejich počínání evidentně velice znechucený a nakonec využije příležitosti a unikne na oběžnou dráhu kolem muže v comicsu.

Mouseover text pak jednak naráží na podivnost chování zbylých třech měsíců, a jednak se patrně odkazuje na skutečnost, že pokud by aktuální situace s Galileovskými měsíci pokračovala v dalším vývoji ještě několik miliard let, nakonec by byl do systému násobných poměrů oběžné doby kolem Jupiteru vlivem zatažen i nejvzdálenější měsíc Callisto.