Dnešní comics přínáší srovnání plochy, kterou by na zemském povrchu zabírala projekce různých vesmírných těles. To samozřejmě (způsobem naznačeným v prvním panelu comicsu) bere v potaz nejen velikost tělesa samotného, ale také jeho vzdálenost - čím vzdálenější objekt, tím menší je plocha jeho projekce na zemský povrch.

V prvním panelu vidíme dvě tělesa s největší plochou projekce - Slunce a Měsíc. Jejich promítaná plocha je shodou velkých náhod přibližně stejná, což je mimo jiné důvodem, proč můžeme čas od času pozorovat zatmění Slunce.

Ve druhém panelu se nacházejí projekce planet naší Sluneční soustavy.

Ve třetím panelu je několik měsíců jiných planet naší Sluneční soustavy (Jupiter - Io, Europa, Ganymede, Callisto, Saturn - Titan, Neptun - Triton), poté zde je největší asteroid ve Sluneční soustavě (Ceres) a bývalá planeta Pluto. Obě dvě posledně zmiňovaná tělesa bývají označována jako trpasličí planety.

Ve čtvrtém panelu najdeme opět dvě měsíce z naší Sluneční soustavy (Mars - Phobos, Deimos), jeden asteroid/trpasličí planetu (Eris) a dvě obří hvězdy (R.Doradus ze souhvězdí Mečouna a Betelgeuse z Oriona).

Do pátého panelu si Randall neodpustil umístit asteroid 4942 Munroe, který je skutečně pojmenovaný po něm, a pak následují některé hvězdy. Všechny z hvězd v tomto panelu jsou nám v rámci vesmírných měřítek velice blízké, nacházejí se v okruhu zhruba 10 světelných let od nás.

Šestý panel obsahuje projekce několika planet mimo naši Sluneční soustavu a také projekci horizontu událostí gigantické černé díry ve středu naší Galaxie. Co se planet týče, jména v závorkách odkazují na srpnový comics "Jména exoplanet".

A konečně v sedmém panelu vidíme srovnání dvou nejvzdálenějších objektů, vytvořených člověkem - sond Voyager 1 a Voyager 2, porovnávaných s bakterií E.Coli.

Mouseover text pak myšlenku celého dnešního comicsu jako obvykle dále rozvíjí.